Foto Petr Zewlakk Vrabec
„Naše kampaň se zasazuje o to, abychom mohli naplňovat ústavou garantované právo na příznivé životní prostředí,“ říká Petra Kolínská v nové epizodě podcastu Bulvár. „Je podle nás důležité, aby se veřejnost mohla účastnit řízení o stavebních projektech, vznášet připomínky, návrhy na alternativní řešení – tohle právo bylo jedno z prvních, které se objevilo v zákonech po změně režimu v roce 89, byl to jeden ze symbolů vstupu do svobodné a demokratické společnosti. Zničené životní prostředí bylo jednou z věcí, která režimu zlomila vaz.“ Kolínská dodává, že právo veřejnosti být v rozhodování partnerem úředníkům i investorům od začátku čelilo atakům. „Až v poslední době bylo ale postupně osekáváno až na úplné minimum.“
Bývalá pražská radní pro územní rozvoj upozorňuje také na to, že jako členský stát Evropské unie má Česko povinnost veřejnost informovat o projektech, které se týkají životního prostředí a do určitých projektů ji i zapojit. „V současnosti naplňujeme závazné minimum, a jsme v situaci, kdy spolky a veřejnost se nemohou účastnit územního řízení, když nějaký obchodní řetězec chce například novou prodejnu a kvůli tomu kácet stromy. Před deseti lety to ještě šlo, teď ne. Vláda Petra Fialy slíbila změnu k lepšímu. Neřekla jakou, ale řekla že to vnímá. Jenomže návrh, který se projednává v poslanecké sněmovně, by vedl ještě k něčemu horšímu, než je současný stav.“
Kolínská v podcastu vysvětluje, že veřejnosti dnes zbývá právo být zastoupena pouze v případě záměru stavět ve zvlášť chráněných územích nebo tam, kde se vyskytují chráněné druhy živočichů a rostlin. „Nový návrh zákona však tuto možnost ruší, a ruší tak poslední možnost veřejnosti se vyjádřit.“ Ekologické spolky sdružené v Zeleném kruhu také evidují několik návrhů na snížení míry ochrany životního prostředí v nejcitlivějších územích, jako jsou národní parky. „Pokud se to pravidlo změní tak, že se ve Špindlerově Mlýně budou věci posuzovat stejně přísně, jako když se staví na Pankráci, tak to bude znamenat stopku pro veřejnost i tady.“
Zpomalují spolky stavební řízení?
Dnes příliš komplikovanému a dlouhému stavebnímu řízení, které má novela stavebního zákona přicházející těsně po novele Babišovy vlády zjednodušit, podle Kolínské osekání práv veřejnosti k větší efektivitě nepomůže. „Čím více mám účastníků řízení, tím více se sejde připomínek, které musí úředník vypořádávat, to ano. Ale od posledního vyloučení veřejnosti z územního řízení uplynuly už čtyři roky a nevím o nikom, kdo by si pochvaloval, že to v něčem pomohlo. Naopak, všichni stále mluví o tom, jak je to pomalé. Takže tvrzení, že ekologické spolky jsou faktorem, který řízení prodlužuje, je podle mě mýtus, který slouží těm, kteří veřejnost ve stavebních řízeních nechtějí.“
Podle Kolínské je tragédií českého územního plánování to, že se snaží obsáhnout příliš mnoho problémů v jednom dokumentu – územním plánu.
Minimalizace účasti veřejnosti při rozhodování o stavebních záměrech bude znamenat, že nelze například zabránit kácení stromů kvůli novým stavbám. Kolínská upozorňuje na zjevný paradox v přístupu státu. „Stát konfrontovaný dopady klimatické změny si v rozpočtu vyhradil poměrně velké peníze na sázení stromů, jsou v tom stovky milionů. Běží kampaň Sázejme budoucnost, kdy jsou lidi vyzýváni k tomu, aby se na výsadbě podíleli. Na druhou stranu se ale lidé podle současných pravidel nemohou vyjadřovat, když se má nějaký strom kácet. Podle státu mají mlčet a nenavrhovat jiná řešení.“
Nové zelené čtvrti?
Otázka počtu stromů a objemu zeleně v souvislosti se změnou klimatu v posledních letech v Praze znepokojuje všechny, kdo se kriticky vyjadřují ke studiím budoucích městských čtvrtí v oblastech pražských brownfieldů. Podle Kolínské příprava těchto nezastavěných kusů Prahy k výstavbě ukazuje, jak neprakticky máme nastavená pravidla hry. „V případě čtvrti Bubny-Zátory je těsně před schválením změna územního plánu. Bez ohledu na to, jestli se mi líbí, nebo ne, je potřeba říct, že územní plán neřeší spoustu důležitých detailů, řešit je totiž ani nesmí. Věci, které nejvíc zajímají běžného Pražana – kolik tam bude stromů, jak budou rozmístěny parčíky, jak daleko budou mít lidé do školy nebo jak bude vypadat parter – se z toho plánu nedozví. Takže pro úředníky, veřejnost i investory se tím otevřel velmi nekomfortní prostor pro boje o to, jak to místo bude vypadat.“
Město se tuto informační propast mezi tím, co stanovuje uzemní plán a co nakonec schvalují stavební úřady, pokusilo překlenout územní studií, která však nemá pro úřady závaznost. „Musí ji vzít na vědomí, ale rozhodně se podle něj nemusí řídit ani stavebník. Naší bolestí tedy je, že české územní plánování má úplně jiná pravidla než ve městech, ke kterým vzhlížíme. A novela, která je ve sněmovně, to vůbec neřeší.“ Podle hostky podcastu navíc město schválením územní studie zhodnotilo developerům v Bubnech-Zátorech pozemky. „Koupili to s tím, že uzemní plán tam počítá s nějakým množstvím zeleně a byli podle toho ochotni zaplatit určitou částku. Po změně územního plánu zeleně výrazně ubylo a oni se o to, co jim najednou na hodnotě přibylo, nemusí s nikým dělit. Město mělo být razantnější v tom, kolik zeleně se tam umisťuje.“ Kolínská dodává, že to může být pro Prahu zkušeností pro příště.
„Podle mého by se leccos vyřešilo, kdybychom na ta území mohli mít regulační plán, kde už třeba do určité lokality můžete nakreslit závazný počet stromů. Územní plán neumí ani ohlídat, pro koho se staví – jestli tam budou malometrážní startovací byty pro mladé rodiny, nebo apartmán pro Airbnb, z něj také nevyčtu.“ Podle Kolínské je tragédií českého územního plánování to, že se snaží obsáhnout příliš mnoho problémů v jednom dokumentu – územním plánu. „Vezmu celou Prahu a v jednu chvíli schválím detailní závazný plán pro celé město, to je prostě nadlidský úkol. V Berlíně, Kodani nebo Vídni se schválí vágní plán pro celé město ,podle kterého nejde skoro nic postavit, jen určuje kde budou nejstrategičtější budovy. Pak se ale plánuje čtvrť po čtvrti, blok po bloku, ulice po ulici. Na konci toho procesu víme, jak bude široká ulice, kolik tam bude stromů i jak bude vypadat parter.“
Poslechněte si celý podcast, ve kterém je řeč také o Klimatickém plánu Prahy a iniciativě CityDeal, ve které se spojili hlavní urbanisté největších českých měst.
Veřejnou diskuzi k tématu pořádá ve středu 25. ledna organizace Arnika.