Foto Alarm / Kristýna Drápalová
Na odpor pražských podnikatelů narazila dřívější asistentka radního pro dopravu, která si v minulém volebním období vzala na starost kultivaci pražského veřejného prostoru, několikrát. Na podzim média přinesla zprávu o tom, že hoteliér Petr Bauer, vlastnící několik podniků v centru města, byl odsouzen k pokutě necelých 19 milionů korun – za úplatek, který se pokusil dát pražskému zastupiteli za to, že mu pomůže „shodit“ koalici a zamezit tak prosazení nové koncepce předzahrádek. Tu dala s kolegy dohromady právě Drápalová. Bauerovi se nelíbilo, že mu koncepce nařizuje zmenšit plochu jeho zahrádek na Staroměstském náměstí, Malém náměstí a v Karlově ulici.
„Centrum Prahy je specifický prostor, nad kterým si v minulých dekádách rozdělilo vliv několik skupin podnikatelů, společně s některými politiky a úředníky,“ říká zastupitelka za Prahu Sobě. „Ten systém dlouho fungoval podle devadesátkových zvyklostí, někteří podnikatelé ztratili schopnost rozlišovat mezi tím, co je jejich a co je veřejné. Pětadvacet let byli zvyklí, že prostor před jejich restaurací je jejich. Najednou jim někdo začal říkat, že si musí zahrádku zmenšit, protože zasahuje do prostoru, kudy chodí lidé.“
Podle studie, kterou jsme si udělali, skutečně nemá přes 80 procent ze všech billboardů v Praze zcela v pořádku povolení.
Drápalová v podcastu vysvětluje, že koncepci museli kvůli tlaku pražských podnikatelů několikrát měnit. I dnes jsou některé zahrádky, jejichž velikost přesahuje povolenou normu, stále na místě. „Téměř každý vypovězený nájemce vás totiž napadne u soudu, takže musíte počítat s tím, že to zabere i několik let, než se vám povede přimět majitele příliš velké zahrádky ji zmenšit,“ říká Drápalová s tím, že v některých případech už soud pravomocně rozhodl, že postup města byl v pořádku. „I v těchto případech však majitelé nechávají zahrádky v provozu až do chvíle, dokud je k jejich úpravě nedonutí exekutor.“ Podle zastupitelky je pokuta 19 milionů korun pro Bauera na jednu stranu vysoká částka, současně ale pravděpodobně neodradí od nekalého podnikání některé ostatní. „Možná se tím vyšroubuje cena úplatku na trhu,“ myslí si Drápalová.
Praha, město billboardů
Díky jednáním zastupitelky a jejích kolegů se společnostmi, které využívaly jako reklamní plochu domy naproti Nuselskému mostu, se v roce 2021 podařilo odstranit asi nejznámější plachtu s inzercí i sousedící LED obrazovku. V Praze však dál zůstává velké množství reklamních ploch, z nichž mnohé jsou na svém místě nelegálně. „Reklamy u Nuselského mostu byly výjimečné případy, protože na ně bylo vidět. Tento postup se nedá zopakovat se všemi ilegálními plochami v Praze. Podle studie, kterou jsme si udělali, skutečně nemá přes 80 procent ze všech billboardů v Praze zcela v pořádku povolení. Příjem z nich má Praha navíc pouhých 38 milionů ročně. Nemůžete ale udělat kauzu z každého problematického billboardu,“ vysvětluje Drápalová.
Opatření, podle kterého je v Praze odnedávna zákaz umisťovat reklamní plachty v památkově chráněném území, pak napadli provozovatelé těchto inzertních ploch u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Po roce a čtvrt od podání podnětu se jím úřad skutečně začal zabývat. Osobně si myslím, že je absurdní tvrdit, že to opatření narušuje trh, nicméně ty společnosti tvrdí, že jsme v porovnání s plachtami zvýhodnily billboardy. Ty přitom regulujeme taky, jenom jiným předpisem,“ říká zastupitelka. Rozhodnutí úřadu bude podle ní hodnotové. „Půjde o to rozhodnout, jestli mají plachty přednost a je tedy v českém právním řádu víc chráněno právo šířit reklamu, nebo právo samosprávy říct, že občané se na ně nemusí dívat.“
Bývalá publicistka a zaměstnankyně Institutu pro rozvoj a plánování Prahy také v podcastu popisuje, jak úředníci budovali v minulém volebním období databázi pražských billboardů. „To proto, že doteď Praha nesledovala, jestli mají platné stavební povolení. Ani stavební úřady si takovou evidenci většinou nevedou. Mnoho z nich má dokumenty, ze kterých to zjistíte, někde v papírových krabicích v suterénu. Takhle vypadá česká státní správa. Přizpůsobit pak něco standardům, o kterých si myslíme, že jsou samozřejmé, je pak trochu sci-fi.“
Poslechněte si celý podcast, ve kterém je řeč i o tom, proč si na Karlově mostě stále můžete koupit karikaturu Brada Pitta, i o tom, zda se při rekonstrukci Pražské tržnice nebo Hlavního nádraží bude myslet na různé skupiny obyvatel, jejich kupní sílu a potřeby.