Petr Pavel zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, jejichž volební účast byla zatím nejvyšší v historii přímé prezidentské volby. Tyto prezidentské volby se nesou ve znamění masivního odskoku Petra Pavla a Andreje Babiše od zbytku volebního pole. A přinesly také jejich velmi vyrovnaný výsledek. Většina volebních predikcí se mýlila – na mnoha úrovních.
Třetí Nerudová
Výsledky prvního kola prezidentských voleb jsou v mnoha ohledech překvapivé. Začněme Danuší Nerudovou: na tiskové konferenci sama oznámila, že za úspěch by považovala výsledek 20 procent hlasů. Za tím výrazně zaostala. Získala necelých 14 procent. To opravdu není dobrý výsledek. Přesto to na jejím vystoupení vypadalo, jako by bylo co slavit. Mohutný potlesk a provolávání „Danuše, Danuše,“ ze strany jejích podporovatelů nebraly konce. Nerudová ve svém projevu působila uvolněně, ale zklamaně. I přesto, že neuspěla, je nutné jí vyjádřit respekt.
Jednak za to, že zbourala mnohé bariéry: byla první výrazná kandidátka – žena a navíc se obklopila mladým týmem. Coby člověk bez politické zkušenosti v takto těžkém boji měla své propady i své lepší momenty, jako například v poslední debatě na TV Nova. Kromě chyb, kterých se dopouštěla, jako například nedostatečné vysvětlování problémů spojených s Mendelovou univerzitou a dlouhodobě viditelné vyprázdněnosti v jejím vyjadřování i celé kampani, vnesla do voleb novou a specifickou dynamiku. Stačilo to pouze na třetí místo. Částečně i proto, že se voličstvo nakonec rozhodlo taktizovat už během první volby. Jak uvedl ve vysílání České televize politolog Tomáš Lebeda, lidé věděli, že ze tří hlavních kandidátů mohou postoupit jen dva. To nakonec Nerudové výrazně ubralo, skončila třetí a to ve všech krajích a z druhé strany to podobně uškodilo Jaroslavu Baštovi, který možná překvapivě skončil až pátý. Volilo se jednoduše už teď na jistotu.
Naprostým propadákem skončila účast Marka Hilšera. Ten se tyto volby ztrapnil doslova historicky. Dříve sympatický občanský kandidát nevyužil po dobu pěti let v Senátu svůj politický potenciál a ke konci se, spolu s Pavlem Fischerem, stal symbolem narcismu a otravnosti. Zatímco zmíněný Fischer skončil alespoň čtvrtý a nějakou přízeň lidí si udržel, Hilšer pohořel. A navzdory tomu, že si chtěl možná prezidentskou kampaní zajistit podporu pro další volby do Senátu, může ho jeho chování v uplynulých týdnech klidně i politicky poškodit. Hilšer prohrál hlavně lidsky.
Babišova nevýhra
Nevýhru ale slaví hlavně Andrej Babiš, i když svůj proslov začal slovy, že má radost a zdůraznil, že dosáhl na půl milionu více hlasů, než hnutí ANO ve sněmovních volbách. Babiš také pogratuloval Petru Pavlovi, pochválil kampaň Nerudové a sám sebe neprezentoval jako favorita. Vymezil se také proti tomu, že byl Nerudovou označen za „zlo”, hrdě zopakoval své úspěchy, tradičně i seznam lidí, se kterými se zná a dodal i to, že lidem „pomáhal před vstupem do politiky” i po ní. Babiš sám musí vědět, že je před druhým kolem v těžké pozici.
Zatímco ale Miloš Zeman vyhrál v minulých volbách první kolo s rozdílem dvanáct procent, oligarcha a bývalý premiér Babiš skončil až druhý. Sice těsně, ale přece. Vzhledem k tomu, že vítězi prvního kola Petru Pavlovi deklarovali podporu jak Danuše Nerudová, tak Pavel Fischer a Marek Hilšer, což dává Pavlovi výraznou výhodu do druhého kola. K ní je nutné připočíst i skutečnost, že Babiš, nyní už jediný stranický kandidát, už svůj – výrazně dobrý výsledek (nejlepší v historii hnutí ANO) – nemůže tolik posouvat.
Do druhého kola bude Babiš využívat především vládní kartu a hrát si na člověka, který jediný může pomoct lidem. A bude Petra Pavla dávat do souvislosti se současnou vládou. Koneckonců přesně takto mluvil i jeden z jeho hlavních spolupracovníků, Karel Havlíček, když frázi o provládním kandidátovi zopakoval hned několikrát a snažil se varovat Babišovo voličstvo a případně i ty, kteří k volbám zatím nepřišli před převahou vládní síly. To posléze zopakoval i Babiš a řekl, že monopol „pětikoalice“ nebude dobře pro občany. Velkým překvapením Babišova vystoupení bylo, že se rozhodl použít antikomunistickou kartu a dokonce i přirovnání Pavlovy historie „komunistického kontrarozvědčíka“ ke kariéře Vladimira Putina, což může být nakonec i kontraproduktivní.
I tak je ale Babišův manévrovací prostor velmi úzký. A bude záležet i na samotném vítězi, Petru Pavlovi, jak následujících čtrnáct dní využije a jestli si vystačí jen s opakující se nálepkou „populista“, když zrovna Babiše lze napadat z mnoha jiných stran a zdůrazňovat i jeho roli oligarchy, vykořisťujícího podnikatele a mediálno magnáta.
Do ulic?
Pavlova kampaň nebyla zdaleka tak kontaktní jako kampaň Babiše a Nerudové. To by se mělo změnit. I proto, že spoléhat se na velká města, v nichž udělal výrazně lepší výsledek, než ve městech menších a na vesnicích. Bude se také muset zamyslet nad tím, jak se bude vztahovat k Fialově vládě, protože je jasné, že Babišova nálepka vládního kandidáta ho bude poškozovat a měl by najít cestu, jak stávající vládu zdravě kritizovat a zároveň si její voliče nepoštvat proti sobě.
Vzhledem k tomu, že se Fialova vláda opravdu netěší všeobecné důvěře, a že problémy spojené s propadem mezd, rostoucími výdaji a sociálními nerovnostmi jsou závažné a trápí významnou část voličstva, bylo by od Pavla krátkozraké tyto lidi ignorovat. Koneckonců: jak uvedl na Twitteru sociolog Daniel Prokop a dokládají data PAQ Research, Andrej Babiš jasně vyhrává v obcích s vyšší mírou chudoby, exekucí a nižší mírou vzdělání a socioekonomického rozvoje. Pokud nemá děsivá fragmentarizace české společnosti pokračovat, bude nutné napřít síly k většímu zájmu o tyto lidi a projevit empatii nad jejich problémy. Důležité bude také působit aktivně – v posledních debatách totiž Pavlův pověstný řád a klid byly zaměnitelné s „mouchy snězte si mě“ pasivitou na hranici snesitelnosti. A toho může Babiš snadno využívat.
Zajímavé je podívat se na to, jak se volilo v jednotlivých krajích. Babiš je první hned v deseti krajích a Petr Pavel zvítězil pouze ve čtyřech. Tradičně rozhodovaly, velmi podobně jako v posledních parlamentních volbách, velké okrsky a moment, kdy Petr Pavel přeskočil Andreje Babiše v (mnohem méně vyhrocené podobě) připomínal okamžik, kdy se SPOLU přehouplo přes ANO na podzim roku 2021. Je ovšem především zásluhou strohého vyjadřování Petra Pavla a jeho týmu, že se tento okamžik nestal triumfálním vozením se po „Česku B“, jak to působilo u štábu SPOLU. Naopak.
Následujících čtrnáct dní se ponese v nutném restartu kampaně. Prakticky se začíná zase od nuly. Je otázka, kam se ještě může vyšponovat už tak dost vysoká volební účast. Bude to tedy zásadní boj o voličstvo a je jasné, že Babiš v něm nasadí ty nejtvrdší zbraně, jak už nastínil. A když prohraje? Nic moc se nezmění. Babiš dál bude mluvit o tom, jak je jedinou hrází proti politice vlády a zastáncem obyvatelstva, a ačkoliv přece vůbec nechce být politikem, bude se připravovat na další a další a další volby.
Autorka je redaktorkou Alarmu