Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
Organizace Arnika spolu s dalšími spolky kritizuje snahu vlády vyloučit veřejnost z rozhodování o veřejných stavbách a záborech půdy. „Vládní návrh, v rozporu s programovým prohlášením, se zapojením veřejnosti do povolování staveb, které mají dopady na životní prostředí, nepočítal,“ tvrdí nezisková organizace Arnika. Kvůli tomu občanské spolky v pondělí 6. března uspořádaly happening na Staroměstském náměstí. Jeho cílem bylo poslancům a poslankyním připomenout, že mají obnovit právo veřejnosti vyjadřovat se ke stavebním záměrům, pokud ovlivňují životní prostředí, a zastavit tak návrat ke stavu před rokem 1989, kdy bylo vyjádření takového názoru považováno za zločin proti hospodářství a státu. Aktuálně probíhá druhé čtení novely stavebního zákona a souvisejících zákonů.
Veřejnost by měla mít právo vyjádřit se k nevratným záborům půdy, zásahům do krajiny nebo ochraně vody.
„Životní prostředí nelze redukovat na ochranu stromů a chráněných živočichů. Veřejnost by měla mít právo vyjádřit se také k nevratným záborům půdy, zásahům do krajiny nebo ochraně vody. V době klimatické krize jsou tato témata stále naléhavější. Budeme proto dále apelovat na poslance, aby umožnili veřejnosti chránit přírodu a krajinu tak, jak to předpokládá zákon o ochraně přírody a krajiny, tedy všech jejích složek,“ vysvětluje architektka Anna Vinklárková ze sdružení Arnika.
Podrobně problematiku vysvětlila Petra Kolínská v podcastu Bulvár. Mimo jiné říká, že veřejnosti dnes zbývá právo být zastoupena pouze v případě záměru stavět ve zvlášť chráněných územích nebo tam, kde se vyskytují chráněné druhy živočichů a rostlin. „Nový návrh zákona však tuto možnost ruší, a ruší tak poslední možnost veřejnosti se vyjádřit.“ Ekologické spolky sdružené v Zeleném kruhu navíc evidují několik návrhů na snížení míry ochrany životního prostředí v nejcitlivějších územích, jako jsou národní parky. „Pokud se to pravidlo změní tak, že se ve Špindlerově Mlýně budou věci posuzovat stejně přísně, jako když se staví na Pankráci, tak to bude znamenat stopku pro veřejnost i tady.“
To má podle Kolínské velmi konkrétní dopady. „V současnosti naplňujeme závazné minimum a jsme v situaci, kdy se spolky a veřejnost nemohou účastnit územního řízení, když nějaký obchodní řetězec chce například novou prodejnu a kvůli tomu kácet stromy. Před deseti lety to ještě šlo, teď ne. Vláda Petra Fialy slíbila změnu k lepšímu. Neřekla jakou, ale řekla, že to vnímá. Jenomže návrh, který se projednává v Poslanecké sněmovně, by vedl ještě k něčemu horšímu, než je současný stav,“ řekla Kolínská v Bulváru.
Happeningu se zúčastnil i ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Demonstrace byla přitom namířena právě proti vládnímu návrhu. „Je to vláda koaliční a možnost vyjednat kompromisy je limitovaná. Jsou tam strany, které ve věcech, o kterých se bavíme, prostě nejsou shodné, každá strana šla do voleb s nějakým programem a je za tím nějaká mechanika na úrovni vlády, zastoupení a síly jednotlivých politických stran, a proto když stojím zde, není to zříkání se politické odpovědnosti. Každá strana koalice má odpovědnost za plnění svého programu a za to, co dokáže vyjednat,“ uvedl Bartoš.
Už dříve spolky napsaly vládě otevřený dopis, pod který mohou občané připojit svůj podpis.
