Foto Alarm
„Lidi už dávno chápou, že komiksy nejsou jen pro děti, teenagery a blbce, dnešní scéna je mnohem pestřejší, než bývala,“ souhlasí Lucie Lomová s názorem jednoho z porotců ceny Muriel Tomáše Stejskala, podle kterého je kvalita zdejší komiksové produkce znát i na tom, že jsou v nominacích i skvělé studentské nebo dětské komiksy. Autorka, která si letos odnesla ocenění za nejlepší komiksovou knihu, je známá už od devadesátých let, kdy ve Čtyřlístku začal vycházet její komiks Anča a Pepík o dvou myškách, které řeší detektivní případy.
Její deník s názvem Každý den je nový vznikl s tím, že si určila několik pravidel – včetně toho, že se nemá řídit požadavkem čtenosti nebo zaznamenávat to nejdůležitější ve svém životě. Zachytila v něm každodennost svého roku 2017, kdy se od svého syna dozvěděla, že je gay, a krátce na to začala mít vážné zdravotní problémy její matka. Během roku zaznamenala množství obyčejných i zajímavých situací a vypořádávala se s fází života matky, jejíž dospělé děti z domova odcházejí a zase se do něj vracejí.
„Byla to pro mě inventura, experiment sama na sobě. Líbilo se mi to, to že se to spontánně odvíjelo a byl to úplně nový zážitek,“ říká autorka, která i v deníku tu a tam poznamenává, jaké nové pohledy na vlastní tvorbu jí kreslení otevírá. „Jako když plujete na řece a kormidluje vás proud. Jeden z důvodů, proč se to lidem líbilo, bylo to, že je to vtahuje do mé kůže. Tahle autenticita je na tom podle mě to atraktivní,“ myslí si Lomová.
V podcastu je řeč i o vítězích dalších kategorií ceny Muriel – například o Karlu Osohovi, který za Prašinu získal cenu za nejlepší komiksovou kresbu – a o českých komiksech obecně. Cenu Muriel za nejlepší překladový komiks získala Země potomků italského autora Gipiho, který si cenu rozhodně zasloužil i přesto, že spolu s ním byl nominovaný titul známého a oceňovaného Joa Sacca.
Přesto, že je na tom český komiks dobře, rozhodně nejsme v situaci, kdy mohou začínající autoři doufat v to, že by se komiksem v budoucnu uživili, shodují se oba hosté. „Nalhávat si, že se dostaneme do stavu, kdy by čeští autoři byli placeni stejně dobře jako v zahraničí, by bylo naivní,“ myslí si Tomáš Stejskal. „Já jsem byla nedávno na festivalu v jednom francouzském městě, kde prošel protestní průvod studentů studujících komiks a animaci,“ říká Lucie Lomová. „Ptala jsem se jich, co mají za problém, a při zběžném pohledu na tu jejich situaci bylo zjevné, že způsob, jakým francouzský a český stát podporuje umělce, je opravdu dost rozdílný – až mě skoro rozesmálo, že protestují. Ve Francii autor pracující na nějakém projektu dostává třeba rok plat, když vykáže práci. I já jako cizinec jsem tam také dostala velké peníze za to, že jsem dělala knížku pro francouzského nakladatele. U nás jsou jejich podmínky nepředstavitelné.“
Poslechněte si celý podcast včetně novinek a rozhovoru s Lucií Lomovou a Tomášem Stejskalem.