Foto Pixabay
El Chapo, Pablo Escobar, Rafael Caro Quintero. Zatímco jména mužských hlav drogových kartelů a jejich spolupracovníků jsou známá po celém světě, šéfky drogového podsvětí zná jen málokdo. Přitom podle novinářů i analytiků sledujících zločinecké organizace v Latinské Americe vliv žen v této oblasti roste. Čím to, že se stále více žen dostává do popředí gangů a kartelů?
Stále větší počet žen v latinskoamerickém regionu zapojených do organizovaného zločinu, který je financován primárně z výroby a prodeje drog, je vidět na datech lidskoprávních organizací. Alarmující je situace v Mexiku, jednom z klíčových států ve světovém obchodu s drogami. Mezi lety 2000 a 2020 vzrostl počet vězněných žen v zemi o 71,4 procenta. V Mexiku bylo v roce 2000 vězněno (za delikty spojené s drogami) 6 813 žen, v roce 2018 toto číslo vystřelilo na 10 591 a v roce 2020 na 11 680, uvádí zpráva Washingtonského úřadu pro Latinskou Ameriku (WOLA).
Strmý nárůst žen ve věznicích kvůli drogovým deliktům lze pozorovat napříč Latinskou Amerikou. Kupříkladu v Salvadoru vzrostl jejich počet ve srovnání mezi lety 2000 a 2020 více než šestinásobně.
Lidskoprávní organizace si všímá, že ženy v kartelech plní „vedlejší, ale vysoce rizikové role a jsou tak snadno nahraditelné,“ a tak „důsledky uvěznění pro tyto ženy a jejich rodiny mohou být zničující.“ To potvrzují i statistiky, podle nichž 87 procent žen v latinskoamerických věznicích před zadržením pečovalo o staré lidi nebo své děti, 62 procent nemělo před zadržením záznam v trestním rejstříku a 24 procent z nich jsou matky samoživitelky. Strmý nárůst žen ve věznicích kvůli drogovým deliktům lze pozorovat napříč Latinskou Amerikou. Kupříkladu v Salvadoru vzrostl jejich počet ve srovnání mezi lety 2000 a 2020 více než šestinásobně. Jedinou zemí, kde došlo k poklesu vězněných žen, je pak Bolívie.
Ženy míří výše díky vzdělání i „dědictví“
Nemění se nicméně jen počty zadržených žen, ale také jejich postavení v organizovaném zločinu. Ačkoli velká většina žen v Mexiku je drogovými kartely stále převážně využívána, postupem času se vlivem uvěznění nebo smrti partnera, který byl členem drogového gangu, ženy dostávají do rozhodovacích pozic kartelů. „Jestliže dříve ženy nepřímo využívaly ekonomických výhod nelegálních činností, které prováděli jejich partneři, nyní jsou do nich přímo zapojeny, dokonce se jim podařilo převrátit logiku tohoto světa ovládaného muži, a potvrdit tak svou novou identitu,“ píše italská vědkyně v oblasti mezinárodních vztahů Luisa Olivi ve svém článku „Narcas“. Il Ruolo Delle Donne Nel Narcotraffico Messicano („Narcas“. Vláda žen v mexickém pašování drog).
Mexický výzkumník v oblasti etnografie José Carlos Cisneros Guzman absolvoval v letech 2006 až 2014 na padesát rozhovorů s ženami, které pracovaly převážně pro některý z kartelů v oblasti Sinaloa. Guzman u žen, které se dostaly do vyšších pozic, vypozoroval, že jde o ženy většinou velmi vzdělané, s ukončeným vysokoškolským studiem nejčastěji v ekonomické oblasti, a s příbuzenskými vazbami na kartel, kdy často vedení kartelu „zdědí“. Tyto faktory spolu s pohlavím podle Guzmana usnadňují jejich přežití a udržení si pozice, protože mnoho jejich konkurentů je mylně považuje pouze za partnerky drogových bossů a nevnímá je jako rivaly.
Právě postavení žen v organizovaném zločinu v Latinské Americe se dlouhodobě věnuje novinářka serveru Vice News Deborah Bonello. Reportérka tak v rámci příprav své chystané knihy Narcas: The Secret Rise of Women in Latin America’s Cartels zmapovala například narůstající vliv žen v kartelu Sinaloa, které se účastní i bojového výcviku, silný příběh ženy spojující guatemalské podsvětí a guatemalskou politiku Marixe Lemus, kauzy okolo matky samoživitelky Sebastiany Cottón Vásquez, která se jako „Doña Tana“ stala jednou z hlavních postav guatemalské drogové mafie, až po rozhovor s Dignou Valle, která přispěla k pádu brutálního pašeráckého klanu v Hondurasu, jehož byla vůdkyní. „Ženy v prostředí založeném na násilí, navíc ovládaném muži, toho musí mnohem více dokazovat. Je tu tak tendence, že ženy jsou násilnější než muži, aby je tak muži kolem nich respektovali,“ řekla Bonello v rozhovoru pro svůj domovský web.
(Ne)končící válka proti drogám
Mexiko patří mezi největší světová „překladiště“ omamných látek. Přes středoamerickou zemi proudí podle amerických úřadů mezi 70 až 90 procenty množství drog, které skončí ve Spojených státech, ať už jde o heroin, kokain nebo metamfetamin. Mexiko podle zprávy Organizace spojených národů věnující se drogové problematice z roku 2022 patří spolu s Afghánistánem a Myanmarem mezi státy, které jsou nejčastějším zdrojem zásilek heroinu. V případě kokainu jde pak podle stejné zprávy o hlavní „tranzitní“ zemi a podle OSN má pak Mexiko stejně výrazné postavení i v produkci a distribuci metamfetaminu. V roce 2022 tak mexická armáda a námořnictvo zachytily celkem 41,8 tun kokainu.
Mexičtí zákonodárci se již na konci minulého století v rámci boje s drogovými mafiemi rozhodli pro zpřísnění trestů za takzvané „narcomayoreo“, tedy držení většího množství drog spojených s trestnou činností. Nově takto odsouzeným hrozil trest ve výši od čtyř do pětadvaceti let bez možnosti propuštění na kauci. Zásadní pro boj s kartely ale bylo nové tisíciletí, kdy jim mexická vláda v čele s prezidentem Felipem Calderónem i na nátlak Spojených států vyhlásila v podstatě otevřenou válku, a v prosinci 2006 bylo proti kartelům v rámci Operace Michoacán nasazeno okolo čtyř tisíc vojáků.
Konflikt úřadů s kartely pokračoval i v dalších letech, kdy se do bojů zapojily další tisíce vojáků i policistů, a až současný prezident Andrés Manuel López Obrador v lednu 2019 oznámil konec drogové války, což vyvolalo silnou kritiku jeho předchůdců. Stejný rok se mexické úřady ve spolupráci s USA pokusily neúspěšně zadržet a soudit syna vězněného drogového bosse „El Chapa“ Ovidia Guzmána Lópeze. Několik hodin po zadržení byl ale vysoce postavený člen kartelu Sinaloa znovu propuštěn, protože členové kartelu vyhrožovali hromadným zabíjením civilistů, které drželi jako rukojmí. K opětovnému a tentokrát úspěšnému zadržení Ovidia Guzmána došlo letos v lednu a aktuálně se jedná o vydání do Spojených států, kde „El Ratón“ čelí jedenácti obviněním, včetně těm z praní špinavých peněz a obchodu s drogami.
Autor je novinář.