Bytová krize se v hlavním městě dál prohlubuje, podle Zdeňka Hřiba však Piráti téma bydlení, které akcentovali ve volební kampani, nehodili přes palubu – přestože pozici radní pro bydlení získalo Spolu pro Alexandru Udženiju. „Ano, tento post měl v minulém období Adam Zábranský, který má za sebou viditelné úspěchy. To, co se v této gesci mělo stát, se už totiž stalo. Co se zatím nestalo, je zahájení masivní výstavby městských bytů, a to je záležitost na pomezí gesce územního rozvoje Petra Hlaváčka ze STAN a pak gesce majetku, která teď spadá právě pod Adama Zábranského,“ vysvětluje bývalý primátor. „Byty se musí stavět na městských pozemcích, proto jsme už v minulosti usilovali o směny majetku se státem – nabízeli jsme například Faustův dům v areálu nemocnice na Karlově náměstí nebo pozemky na Bulovce, za které chceme jiné nemovitosti konvertovatelné na byty, jako jsou Karlínská kasárna nebo pozemky na Bohdalci,“ rekapituluje Hřib, podle kterého s postoupením pozemků na Bohdalci už dříve souhlasila Alena Schillerová.
„Vznikly už na to různé posudky a byl tam odveden kus práce. Jenomže stát se neprojevil jako spolehlivý partner, najednou si podle pana Stanjury chce Bohdalec nechat do strategické rezervy. Přijde mi to absurdní, potřebujeme v Praze bydlet teď, ne si dávat pozemky do rezervy, psal jsem kvůli tomu premiéru Fialovi, odpověď ale ještě nemáme.“
Dražba městských bytů?
Prohlášení nové radní pro zdravotnictví a bydlení Alexandry Udženiji o tom, že se chystá zavést dražbu městských bytů, považuje Hřib za rezignaci na aktivní politiku bydlení, podle něj ale o tématu ještě bude v koalici diskuze. „Městský bytový fond je teď rozdělený pomocí kvót na byty pro seniory, potřebné profese, osoby v sociální nouzi atd. Takže případné dražby by se musely týkat nově uvolněných bytů, nicméně jsme nic takového ještě s kolegy neřešili. Každá gesce si teď bude muset rozpracovat plán další činnosti ve formě programového prohlášení rady, do koaliční smlouvy jsme dali jen určité principy. Bydlení se chceme nadále věnovat i prostřednictvím práce předsedkyně výboru pro bydlení, kterou bude Magdalena Valdmanová. Výstavba městských bytů je jedna z našich priorit,“ ujišťuje Hřib.
V podcastu Hřib dále mluví o projektu městského bytového domu na Smíchově a oblasti Nové Dvory, kde by měly v souvislosti s vybudováním metra D vznikat další městské byty. Souhlasí však, že k tomu, aby město vlastnilo 10 procent bytové zástavby, což je nutná podmínka pro to, aby bylo schopné promlouvat do cenové hladiny bytů, je ještě dlouhá cesta. V rozvojových územích, která vyznačuje ještě neschválený metropolitní plán, by podle něj měla v budoucnu desetina bytů vznikat v režii města a připouští, že částky odváděné developery městu, by měly být vyšší. „Kontribuce developerů, které jsme zavedli v minulém volebním období, jsou dané koeficientem, který se bude valorizovat. Podporuji, aby částky získané od developerů pro město byly vyšší.“
Zklidňování dopravy v okolí škol
Podle nového radního pro dopravu, který už dříve naznačoval, že součástí nové celoměstské parkovací koncepce by měla být větší autonomie pro městské části, má být cena parkování určovaná částečně městem a částečně lokálními radnicemi. „Momentálně parkovné pro rezidenční karty určuje magistrát, peníze se ale poté dělí a polovina skončí v kase městské části. To podle mě není dobře. Magistrát by měl mít možnost měnit cenu parkování centrálním základem, ale zároveň by to měl být prostředek, kterým by mohly městské části uplatňovat svoji politiku. Bylo by pak na jejich politických reprezentacích vysvětlit, proč cenu zvedají. Například by mohly nabídnout, že postaví nové hřiště pro děti, služebnu záchranné služby nebo policie – bylo by to pak na jejich politické odvaze.“
Městské části, upozorňuje Hřib, mají pod sebou také většinu komunikací, na kterých by se, podobně jako třeba v Paříži, daly zavádět nižší povolené rychlosti. „V Paříži třicítky taky nezavedli na páteřních silnicích, ale na vedlejších. V našem kontextu je toto opět na městských částech. Magistrát v tomto ohledu mnoho nezmůže, může se chovat maximálně třeba jako Evropská unie a vyhlásit nějakou strategii. Říct například: chceme zklidňovat okolí škol a školek. Tady je, milé městské části, grantový program, do kterého se můžete přihlásit se svými návrhy, jak zklidňovat dopravu v okolí škol na vašem území. Chápeme, že na to nemáte finance, a proto je tu takováto nabídka,“ vysvětluje Hřib s tím, že něco takového během svého působení na postu radního pro dopravu navrhne.
Cyklistická koncepce z dob Pavla Béma
Na otázku, jak bude nový radní pracovat na tom, aby se Prahou dalo projet na kole, Hřib odpovídá, že bude usilovat o strategické, koncepční uchopení. „IPR by měl přijít s konkrétním návrhem toho, jak by se dala realizovat koncepce vzniklá už za Pavla Béma, podle které má být podíl cyklistiky v Praze navýšen na pět až sedm procent. Teď je to asi 1,5 procenta. Měli bychom si říct, kde konkrétně by se cyklistická infrastruktura měla vybudovat, aby to nebylo ad hoc kreslení pruhů, ale skutečně systematické vytváření páteřní sítě, která bude stavebně oddělená od ostatní dopravy. Myslím si, že na budování oddělené cyklistické infrastruktury je ve skutečnosti v koalici shoda,“ říká Hřib.
V závěru podcastu je řeč o dobudování pražské tramvajové sítě nebo projektu metra S, tedy systému příměstské železnice propojující Prahu a přilehlé oblasti Středočeského kraje. „Ano metro S město potřebuje a my bychom teď měli dospět do klíčové fáze, kdy bude nutné stabilizovat do budoucna trasu – kudy to povede. Nejde jen o tunel pod Vltavou, ale například o zastávku Opera u Státní opery a další návaznosti,“ vysvětluje radní a dodává, že obyvatel bude v Praze přibývat, a důležitost metra S tedy bude narůstat. „Je to ale projekt Správy železnic – záležitost, na které se Praha bude podílet, ale bude hrát druhé housle. Akcelerovali bychom to rádi, ale záleží na Správě železnic.“