Foto Eneas De Troya, Flickr, CC BY 2.0
Výdaje na fungování Národního volebního institutu (INE) půjdou na podporu sociálně slabých – tak mimo jiné aktuální reformu volebního zákona hájí mexická hlava státu Andrés Manuel López Obrador. Změna, kterou již schválil mexický parlament, nicméně dostala poslední únorový víkend do ulic mexických měst desetitisíce lidí, kteří v reformě vidí ohrožení demokracie. V mexické metropoli se demonstrace mělo účastnit přes sto tisíc lidí. Davům dominovala růžová a bílá, tedy barvy volebního orgánu, a hesla „Ruce pryč od INE“. Nebylo to přitom poprvé – desítky tisíc Mexičanů protestovaly už v době zveřejnění návrhu změny legislativy v listopadu loňského roku.
Plán B ve znamení škrtů
Nová podoba volebního zákona zavádí výrazné škrty ve fungování instituce, která má na starost dohled nad průběhem voleb. Podle prezidenta je Národní volební institut neefektivní, zaujatý a přeplácený, snížením výdajů by stát podle něj ušetřil okolo 150 milionů dolarů ročně (3,3 miliardy korun). Hlava státu také tvrdí, že nová volební pravidla zaručí, aby při sestavování kandidátek nebyly diskriminovány menšiny, nově také bude možné volit ze zahraničí pomocí internetu.
Podle komentátorů a politologů je pokus o škrty v rozpočtu volebního institutu zatím nejradikálnějším krokem mexického prezidenta, který často balancuje na hraně autoritářství.
Škrty se mají týkat jak platů zaměstnanců, tak rozpočtů na volby v jednotlivých obcích a také nákladů na školení volebních komisí. Podle šéfa institutu Lorenza Córdovy reforma může mít za následek propuštění až 85 procent zaměstnanců INE. Součástí novely je také snížení postihů pro kandidáty, kteří nejsou dostatečně transparentní ohledně prostředků na svou kampaň. López Obrador oznámil, že reformu i přes rozsáhlé protesty podepíše, odpůrci změn se tak upínají k Nejvyššímu soudu, který může změny zbrzdit. V tomto případě by se zákonu muselo postavit osm z jedenácti soudců, což se zatím nezdá jako příliš pravděpodobné. Právě mexická justice v minulosti opakovaně čelila útokům hlavy státu, když ji López Obrador označoval za „konzervativní spiknutí proti jeho vládě“.
Schválená reforma je nicméně pouze osekanou verzí původního návrhu změny volebního zákona, a v médiích i ve vyjádřeních mexické hlavy státu si tak vysloužila označení „plán B“. Součástí prvotního návrhu totiž bylo mimo jiné nahrazení INE novým kontrolním orgánem, jehož členy by místo zákonodárců vybírali voliči, dále snížení počtu křesel v dolní komoře Kongresu z 500 na 300 a v Senátu ze 128 na 96 a také snížení financování politických stran. Pro tuto ústavní změnu ale byl nutný souhlas dvou třetin hlasů dolní komory, který se Lópezi Obradorovi nepodařilo získat.
Všímejte si radši Peru, vzkazuje Obrador USA
Poslední kroky mexické vlády opatrně kritizovaly Spojené státy, reakce mexického prezidenta na vyjádření amerického ministerstva zahraničí ale již opatrnost postrádala. Washington ústy mluvčího americké diplomacie Neda Price uvedl, že „podporuje nezávislé, dobře finančně zajištěné volební instituce, které posilují demokratické procesy a právní stát“. „V Mexiku vidíme velkou debatu o volebních reformách,“ uvedl Price. „Věříme, že dobře vybavený, nezávislý volební systém a respekt k nezávislosti soudů podporují zdravou demokracii,“ dodal mluvčí.
„V Mexiku je víc demokracie než ve Spojených státech,“ odrazil v úterý kritiku amerického ministerstva zahraničí mexický prezident. „Pokud Američané chtějí o tomto problému vést debatu, udělejme to,“ řekl López Obrador podle deníku Politico na adresu USA. „Nejde o Bidena, je to zlozvyk, který mají naši sousedé a který se datuje asi dvě stě let do minulosti, ale doufám, že brzy zmizí. Je to nemoc, která brzy odezní,“ reagoval López Obrador na dotazy médií ohledně vměšování se USA do dění v Mexiku.
López Obrador také uvedl, že Washington by se měl radši soustředit na to, co se děje v Peru, a znovu odsoudil podporu americké administrativy tamní vládě prozatímní prezidentky Diny Boluarte, jejíž členy označil za „pučisty pošlapávající svobody a demokracii“. Vztahy mezi Mexikem a Peru se od loňského prosince zhoršují, mexický prezident, který se rád stylizuje do mluvčího latinskoamerického regionu, totiž tvrdě kritizoval zatčení někdejšího peruánského prezidenta Pedra Castilla. Ten se neúspěšně pokusil o „autopuč“, když se jako úřadující hlava státu snažil uchopit veškerou moc v zemi prostřednictvím rozpuštění Kongresu a vládnutí pomocí dekretů. Proti Castillovi se ale postavila armáda, Kongres ho zbavil funkce, Castillo byl zatčen a do čela země se postavila jeho viceprezidentka. López Obrador ovšem novou peruánskou vládu tvrdě kritizuje a stojí na straně Castilla, což vyvrcholilo stažením peruánského velvyslance z Mexika a označením mexického velvyslance v Limě za „personu non grata“. Obě země tak aktuálně spojují už jen obchodní vztahy.
Příprava půdy pro nástupce i kartely
Úřadující prezident a jeho levicová strana Morena jsou kritiky volebního úřadu už od roku 2006, kdy López Obrador prohrál volby o pouhých 0,56 procentního bodu a obvinil soupeře i Národní volební institut z volebního podvodu. Názor nezměnil ani v roce 2018, kdy uspěl, což zopakoval i o tři roky později.
Podle komentátorů a politologů je pokus o škrty v rozpočtu volebního institutu zatím nejradikálnějším krokem mexického prezidenta, který často balancuje na hraně autoritářství. Kritici López Obradorovi vyčítají jeho egocentrický a nevyzpytatelný styl, kdy na pravidelných ranních tiskových konferencích, které často trvají hodiny, veřejně kritizuje a očerňuje novináře, občanské aktivisty, opozici nebo soudce. Jen během mandátu současného prezidenta bylo přitom v zemi zavražděno na čtyřicet novinářů, čímž v tomto ohledu patří mezi nejnebezpečnější země na světě. Ve státě zmítaném násilím, které mají na svědomí drogové gangy, zemřelo od roku 2000 ve spojitosti s činností kartelů 420 tisíc lidí, přičemž dalších sto tisíc osob se stále pohřešuje. Právě s drogovými gangy López Obrador často rád spojuje své odpůrce včetně lidskoprávních aktivistů, kteří se pak obávají o svůj život. V mnoha částech Mexika totiž spojení s drogovým kartelem může znamenat rozsudek smrti.
Odborníci tak vidí v reformě volebního zákona hrozbu dalšího oslabení samospráv, do kterých stále častěji pronikají drogové kartely. Zhoršení bezpečnostní situace by na Mexiko dopadlo jak ekonomicky, kvůli obavám investorů, tak politicky, protože země potřebuje kvůli migraci dobré vztahy se Spojenými státy. Reforma ale především může zvýhodnit nástupce současného prezidenta, jemuž příští rok vyprší druhý tříletý mandát. Tím s velkou pravděpodobností bude spolustraník Lópeze Obradora, protože mexická opozice je stále silně rozdělená. V zemi, kde ve 20. století vládla 71 let jedna strana, by tak do jisté míry mohlo jít o nechtěný návrat do minulosti.
Autor je novinář.