V tomto dílu mluvíme o situaci žen nad padesát let na trhu práce. S čím se potýkají, jaké to je hledat práci před důchodem a proč začínají podnikat? A co firmy, kde se zkušenějších lidí nebojí? Jako hostku jsme pozvaly socioložku a výzkumnou pracovnici Lucii Vidovićovou, která se mimo jiné na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí dlouhodobě věnuje například tématu ageismu a diskriminace z důvodu věku. K tématu nás přivedly různé zkušenosti: Lucii Vidovićovou zejména účast na významné mezinárodní konferenci (a osudové setkání s Robertem Butlerem, otcem pojemnování fenoménu ageismu), Lucii Václavkovou zkušenosti z kariérového poradenství a Šárku Homfray práce ve veřejné správě, což je oblast práce, kterou z většiny vykonávají ženy, navíc z velké části s dvaceti i třiceti lety praxe – podobně jako ve školství.
Lucie Vidovićová upozornila, že ženy nad padesát let netvoří jednolitou skupinu a situace se liší mezi jednotlivými obory. Do jejich profesní dráhy se promítá mateřství a jiná péče, získané kompetence však nejsou oceňované a po pauze ženy často začínají znova. Zaměstnavatelé pak mají tendenci hodnotit ženy jako nespolehlivé zaměstnance. Diskutovaly jsme nejčastější předsudky vůči lidem nad padesát, například údajný nedostatek kompetencí v oblasti technologií. Mnozí zkušenější pracovníci ovšem už s technologiemi nezápasí, navíc technologický rozvoj je tak rychlý, že osvojování nových technologií budou potřebovat pracovníci z různých věkových skupin.
Dalším velkým tématem je otázka zdraví, které se skládá jak z fyzické, tak z duševní stránky. Záleží na tom, jak ke zdraví přistupuje společnost, jak tuto otázku řeší zaměstnavatel i konkrétní jednotlivci. Nemoc je vnímána velmi problematicky i proto, že k lidem přistupujeme jako ke zdroji či strojům a očekáváme vysoký výkon a motivaci. Cílem by neměla být jen absence nemoci, ale spíše celkový komfort zaměstnanců.
Šárka v právním okénku připomněla zákaz přímé i nepřímé diskriminace, kdy jsou zaměstnavatelé povinni vytvářet takové prostředí, které nebude diskriminovat zaměstnance. Příkladem špatné praxe může být třeba bonus za nemarodění. S tématem souvisí povinnost rovného zacházení, která je koncipována velmi široce – od přijímání do práce přes vzdělávání a vytváření příležitostí až po propouštění.
Pro zaměstnavatele jde stále o složité téma, včetně veřejné sféry, která má například velký problém s vytvářením podmínek pro práci zdravotně znevýhodněných. Na druhou stranu z průzkumu Asociace malých a středních podniků (zpracoval Ipsos) vyplynulo, že zaměstnanci nad 55 let jsou z hlediska výkonu hodnoceni stejně nebo nadprůměrně oproti ostatním zaměstnancům, kdy je oceňována zejména jejich zkušenost, spolehlivost a zodpovědnost. Zmiňujeme také další užitečná opatření jako smysluplný program odcházení z pracovního trhu, částečné úvazky, sdílená pracovní místa nebo dobrovolnictví. Inspirativním příkladem je Desatero univerzity přátelské k věku nebo strategie IKEA.
Jaká další podpora, kromě vytváření příznivějších podmínek, může ženám nad padesát pomoci udržet si práci? Kromě kariérového poradenství je to rozhodně dostupné vzdělávání, podpora ze strany úřadů práce i různých neziskových organizací (například Zlatá práce). Užitečná je i neformální podpora od členů rodiny, kolegů i známých jak při získávání nových kompetencí, tak při hledání práce. Bohužel stále nejsme zvyklí na nelineární model kariéry a nové začátky a v takovém prostředí jsou změny kariéry velmi obtížné.
Mluvíme ale také o potřebě přátelského a pečujícího pracoviště, které by respektovalo mimo jiné i povinnosti spojené s péčí o jiné – u starší generace nám chybí podpora adekvátní tomu, jaké garance mají rodiče nejmenších dětí. Potřebná je širší celospolečenská změna, odklon od imperativu konstantního výkonu a od glorifikace workholismu, respektování osobního života a mimopracovních závazků nebo podpora lidí při změně kariéry a adaptaci na změny.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy – nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.