Foto ÚSTR
Více než 150 českých historiček, historiků a dalších odborníků a odbornic z muzeí, archivů a paměťových institucí se přidalo k prohlášení ohledně situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten v posledních týdnech plní stránky novin kvůli rozsáhlým personálním změnám, za kterými stojí nový ředitel této instituce Ladislav Kudrna. Mezi signatáři dopisu jsou třeba někdejší rektor olomoucké univerzity, vedoucí historických kateder na předních českých univerzitách, náměstek generálního ředitele Národního muzea, vůdčí osobnosti historických ústavů Akademie věd ČR, ředitelé regionálních muzeí a desítky dalších výrazných postav historické vědy i odborníků z paměťových institucí.
Setrvalé znehodnocování práce
Historici a historičky se vymezují vůči nekoncepční personální politice ÚSTR. „Míra destabilizace, nezodpovědného hospodaření s veřejnými prostředky a autoritářského ovládnutí instituce již významnou měrou ohrožuje práci, která svojí důležitostí přesahuje samotný ÚSTR,“ píše se v prohlášení.
V posledních týdnech vyvolaly pozornost rozsáhlé personální změny, včetně odvolání redakčních rad obou ústavem vydávaných časopisů.
Podepsaní odborníci a odbornice se postavili za Oddělení vzdělávání ÚSTR, jehož ředitel Čeněk Pýcha byl Kudrnou předminulý týden odvolán. Toto oddělení se přitom může vykázat dobrými výsledky a jeho práce je uznávána i mezi učiteli dějepisu, kteří rovněž stávající práci oddělení vyjádřili svou podporu ve vlastním prohlášení.
Odpovědnost za současný stav připisují vědci Radě ústavu v čele s plk.v.v. Eduardem Stehlíkem, kterou vyzývají k nápravě. Rada ústavu však doposud každou kritiku smetla ze stolu. „Proti současnému způsobu řízení ÚSTR se nicméně mezitím vyslovila téměř polovina zaměstnanců této instituce (a desítky zaměstnanců z přidruženého Archivu bezpečnostních složek), kteří mimo jiné konstatují, že na ústavu dochází ze strany současného vedení k setrvalému narušování a znehodnocování jejich práce,“ dodávají signatáři.
Je třeba kontrola
Historici a historičky dále upozorňují na nadcházející výběrové řízení na ředitele Archivu bezpečnostních složek, který je s ÚSTR organizačně provázán, a žádají dodržení demokratických procedur. „Stejná rada, která současného ředitele před necelým rokem dosadila do funkce a která všechny zmíněné varovné projevy schvaluje, bude v příštích týdnech dle zákona organizovat výběrové řízení na nové vedení Archivu bezpečnostních složek. Pro historický výzkum a udržení demokratické politiky dějin je zcela zásadní, aby byla zachována kontinuita současného dobrého fungování tohoto archivu a nedošlo k jeho destabilizaci či ovládnutí lidmi nerespektujícími demokratické procedury, jak se to v současné době děje na samotném ÚSTR,“ žádají.
Vyzývají rovněž Radu ÚSTR a Senát Parlamentu ČR, aby dění na ÚSTR podrobily kontrole. Dle podepsaných musí být zachován demokratický charakter politiky dějin, kterou má ÚSTR reprezentovat.
Předmět sporu
Ústav pro studium totalitních režimů, jenž byl zřízen v roce 2007, je dlouhodobě předmětem sporů mezi politiky i historickou obcí. Tato instituce, jež v sobě kombinuje badatelské, vzdělávací a paměťové funkce, se opět ocitla v hledáčku médií poté, co se funkce ředitele v květnu minulého roku ujal Ladislav Kudrna. Ten byl přitom podezřelý z plagiátorství a na protest proti jeho jmenování rezignovala vědecká rada ústavu. V posledních týdnech pak pozornost vyvolaly rozsáhlé personální změny, včetně odvolání redakčních rad obou ústavem vydávaných časopisů.
Situaci na ÚSTR jsme na Alarmu věnovali několik textů. Mezi prvními jsme upozornili na pochybení ředitele Ladislava Kudrny a údajné podezření z plagiátorství, kterého se měl dopustit. Přehled vývoje ÚSTR a jeho četných kauz poskytl Ondřej Slačálek, nedemokratické praktiky ředitele Kudrny komentoval Stanislav Biler a Ondřej Bělíček přinesl rozhovor s autory knihy 13 objektů z (ne)šťastného muzea, kterou ředitel ÚSTR údajně odmítl distribuovat.