Foto Tomáš Guth Jarkovský
Domek z karet je podle skupiny Jezevky konstrukcí, která silně připomíná českou politiku bydlení. Proto se jej její členstvo rozhodlo postavit přímo v lobby budovy Ministerstva pro místní rozvoj. Nápisy na jednotlivých kartách jako například „privatizace bytů“ nebo „nízké kontribuce developerů“ označují nefunkční politické strategie, které dohromady českou bytovou politiku tvoří. Kontribucemi se rozumí příspěvky stavebních firem, které má v Česku zavedeno jen několik měst, Praha teprve od loňska. Ukládají jim odvést městu určitou část ze zisku utrženého na území, na kterém byla ve prospěch developera schválena změna územního plánu. Podle aktivistické skupiny města kvůli neuplatňování kontribucí přicházejí o možnost získávat pro svůj bytový fond dostupné nebo sociální byty.
Aktivistický kolektiv s úředníky diskutoval o možnostech regulace investičních bytů, navrhoval možnosti zpětného odkupu nebo zvýšení developerských kontribucí.
„Náš domek z karet nám neustále padá, podobně jako česká politika bydlení každou chvíli selhává,“ komentovala pro Deník Alarm členka kolektivu Jezevky Anna Mírková. „Stavíme ho proto znovu a znovu.“ Členky a členové kolektivu se současně dávali během dne do řeči s kolemjdoucími úředníky i lidmi, kteří procházeli kolem ministerstva. Ti s nimi svoje zkušenosti s bydlením sdíleli prostřednictvím vzkazů psaných na velké archy papíru. „Za nájem jsem dávala přes půl výplaty. Teď práci nemám a jde na něj celá moje podpora v nezaměstnanosti,“ stálo na jednom z nich. „Najít byt mi trvalo hrozně dlouho. Bojím se o lidi s nízkými příjmy,“ mohli si úředníci ministerstva přečíst na dalším. Kolektiv je s veřejností dlouhodobě zvyklý komunikovat i prostřednictvím svých sociálních sítí, na kterých upozorňuje na různé aspekty bytové krize i na podobu budoucích pražských rezidenčních čtvrtí, kde má vzniknout velký počet bytů, jen velmi malé procento z nich se však bude prodávat za dostupné ceny.
Zákon je potřebný, ale přichází pozdě
Anna Mírková upozorňuje, že podle dostupných výzkumů se v Česku bydlení zdražuje nejrychleji v celé Evropě. „Stoupá počet lidí v bytové nouzi, zároveň se městské bytové fondy stále rozprodávají. Příběhy lidí, kteří se stěhují na ubytovny, protože neutáhnou nájem nebo bydlí v nevyhovujících bytech, jsou alarmující. Problémy s bydlením jsou součástí každodenního života stále většího počtu lidí. Týká se to i nás samotných, našich známých, kamarádů. Je to problém, který prostupuje sociálními bublinami. V poslední době je bydlení hlavním tématem rozhovorů o tom, jak se kdo má.“
Skupině Jezevky se na jaře povedlo upozornit na situaci lidí z covidových hostelů, kteří po jejich uzavření neměli kde bydlet, a přispět tak k řešení jejich situace. Po protestu, v rámci kterého přímo na chodbě magistrátu zřídili provizorní noclehárnu, radní dřívějším obyvatelům covidových ubytoven zajistili navazující ubytování v městem zřizovaných prostorách. Teď se kolektiv rozhodl ve veřejném prostoru apelovat na reprezentanty Ministerstva pro místní rozvoj, aby síly napřeli směrem k výraznější podpoře rozšiřování obecního a družstevního bytového fondu a usilovali o prosazení regulace a zdanění investičních bytů i zajištění větší ochrany českých nájemníků.
„Subjektů odpovědných za bydlení v Česku je víc, rozhodli jsme se ale začít právě na Ministerstvu místního rozvoje, které se zabývá přípravou zákona o podpoře v bydlení, abychom dali najevo, jak důležitý je. Zároveň je potřeba dodat, že to není nástroj, který krizi bydlení vyřeší. Je podle nás potřeba, aby ve veřejném prostoru důrazně zaznělo, že to není dost. Zákon může pouze přispět ke zmírnění dnešní situace,“ dodává zástupkyně kolektivu, který doufal v setkání s ministrem Ivanem Bartošem. Ten za sebe poslal tři odborníky z oddělení koncepce dostupného bydlení, se kterými zástupci a zástupkyně kolektivu diskutovali přes hodinu.
Privatizace byla selháním státu
Podle Mikiho Opletala z kolektivu Jezevky bylo užitečné si vyjasnit, jak nad tématem řešení krize bydlení obě strany přemýšlejí. „V některých věcech se shodneme. Například v tom, že hlavní problém je chybějící bytový fond obcí a státu. I podle zástupců Ministerstva pro místní rozvoj byla masová privatizace bytů selháním státu. A je zjevné, že do budoucna bude třeba fondy posílit.“ Podle Opletala však spolu obě strany nesouhlasily ohledně kapacity státu a obcí navyšovat bytové fondy. „Nám dává smysl, aby měl stát do roku 2030 desítky procent bytů, ministerstvo ale plánuje, že se bude pohybovat na jednotkách procent,“ dodává.
Podle Štěpána Ripky z oddělení koncepce dostupného bydlení na Ministerstvu pro místní rozvoj je nereálné, aby měl stát do roku 2030 v rukou až 30 procent bytových fondů, jak navrhovaly při schůzce Jezevky. „Realistické je dosáhnou do roku 2026 zpětinásobení investic do bydlení ze strany státu. Investovat se budou peníze ze státního rozpočtu a další evropské finance z Národního plánu obnovy. Ale i kdybychom byli schopni přijít s větším obnosem financí, tak české obce nejsou zatím připraveny je čerpat.“ Podle Ripky musí ministerstvo nejenom otevírat výzvy, ale také mapovat situaci obcí, podporovat je v přípravě stavebních projektů, poskytovat jim expertízu. „Abychom věděli, že když otevřeme zdroj peněz, tak skutečně přijdou žádosti a obce budou ochotné a schopné byty opravovat a stavět. Realistický plán je podle nás investovat tři miliardy ročně na dostupné nájemní bydlení. Musíme zkrátka zatím hlavně obcím pomáhat, aby uměly peníze zužitkovat.“
Větší ochrana nájemníků?
Aktivistický kolektiv dál s úředníky diskutoval o možnostech regulace investičních bytů, navrhoval možnosti zpětného odkupu nebo zvýšení developerských kontribucí. „Pro nás to jsou nástroje, které by bylo vhodné zvážit. Nic z toho ale v plánu není, ministerstvo pouze počítá se získáváním dat o prázdných bytech,“ uvedl Miki Opletal. „Ta data zatím skutečně nemáme, nejprve musí vzniknout strategie, která vyjde ze zahraničních zkušeností. Na tom budeme dál pracovat a diskutovat s ostatními resorty, vláda ale nemá na programu se tím zabývat více,“ vysvětlil Ripka. „Daně jsou v gesci Ministerstva financí, které uvedlo, že chce v rámci balíčku stabilizace rozpočtu některé zvyšovat. Jak to přesně bude, ale zatím nevíme.“
Mezi požadavky Jezevek byla také větší ochrana nájemníků a schůzky se účastnila i Yuliya Moskvina z Iniciativy nájemníků a nájemnic. „Podle nás i nájemnické iniciativy je potřeba zabránit například řetězení jednoročních smluv,“ okomentoval to Opletal. Ripka dodává, že je třeba znát jejich představu a požadavky majitelů bytů, kteří se chtějí účinněji bránit neplatičům. „Domluvili jsme se proto na další diskuzi, pozveme Iniciativu nájemníků a nájemnic i zástupce majitelů bytů a budeme se snažit diskuzi moderovat, abychom zjistili, co kdo potřebuje a na čem se můžeme dohodnout,“ uzavřel Ripka s tím, že krize bydlení je v Česku skutečně hluboká, podle něj se však díky připravovanému zákonu o podpoře bydlení bude postupně mírnit.
Autorka je redaktorka Alarmu.