„Jak dlouho budeme čekat, než definitivně vyhoříme?“ Protest kulturních pracovníků před ministerstvem

Více než stovka pracovníků a pracovnic v kultuře se v pondělí dopoledne shromáždila před ministerstvem kultury. Společně požadují okamžité zavedení statusu umělce, který by měl vylepšit jejich špatnou situaci na trhu práce.

Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec

V Praze před ministerstvem kultury se v pondělí dopoledne setkala asi stovka zástupců kulturních pracovníků, umělců, umělkyň, tvůrců, tvůrkyň a zaměstnanců technických a podpůrných oborů v kultuře, aby demonstrovali za zavedení takzvaného statusu umělce a profesionála v umění. Status by měl přinést stabilitu a systémové řešení do ekonomické situace pracovníků a pracovnic v kultuře. „Česká legislativa – jako jedna z mála v celé Evropské unii – nerozlišuje mezi podnikateli a umělkyněmi na volné noze. Takový model se ale během pandemie a především dnes v souvislosti s ekonomickou krizí ukazuje jako zcela neudržitelný,“ napsali pořadatelé a pořadatelky do prohlášení k protestní akci Status umělce a umělkyně TEĎ!

Na vypracování statusu umělce, který by měl být jako součást Národního plánu obnovy zaveden i u nás, má ministerstvo čas do roku 2024. „Ze státu do kultury více peněz v budoucnu proudit nebude a OSVČ, kterých je mezi pracujícími v kultuře skoro polovina, brzy tvrdě narazí kvůli zvýšeným odvodům,“ stálo v prohlášení.

Za ministerstvo kultury na akci vystoupil Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění, který prohlásil, že ministerstvo na vypracování tohoto materiálu usilovně pracuje a postupuje „salámovou metodou“ k jeho realizaci. Tato realizace bude navíc kompromisním návrhem, na němž se musí shodnout vícero subjektů. Na jeho slova navázal Jakub Bakule, který s ministerstvem v minulosti spolupracoval například na koncepci státní kulturní politiky 2021–2025. Ministerstvo podle něj už veškeré relevantní materiály a podklady dávno má. Podle Bakuleho však chybí především politická vůle a odvaha tuto novinku do českého systému implementovat, přestože její zavedení po nás požadují i instituce Evropské unie.

Na demonstraci překvapivě vystoupila i současná ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast, která požadavky demonstrujících jednoznačně podpořila a prohlásila, že ani Národní galerie nemá zájem na tom, aby v Česku pracovali unavení, prekarizovaní a finančně deprivovaní umělci. Na demonstraci vystoupil také známý herec Kryštof Bartoš. Za pořadatele akce promluvila Anna Štičková. Za iniciativu Nadšením nájem nezaplatíš vystoupila Anežka Bartlová, za uměleckou obec zase Bára Šimková. Se svými projevy vystoupili také zástupci technických profesí – kameraman a režisér Kryštof Zvolánek a Jakub Benda z Dejvického divadla. V Bendově projevu například zaznělo, že většina lidí z oboru má pracovní motivaci v občanské zodpovědnosti a „lásce ke kumštu“ nebo „držíme pohotovost 24/7, a tak bychom si snad zasloužili alespoň důstojnou mzdu, s kterou lze vyjít.“

Později mezi protestující dorazil také ministr kultury Martin Baxa. Kromě společné diskuze navrhl také setkání všech zástupců asociací a profesních sdružení, které by se mělo uskutečnit do konce června. Protest před ministerstvem organizovali například Herecká asociace, Překladatelé Severu, časopis Artalk, Asociace spisovatelů, Spolek Skutek, Galerie Hraničář nebo Synth Library Prague. „Jak dlouho budeme ještě čekat? Až úplně vyhoříme a kulturu budou provozovat jen ti, kteří si to mohou finančně dovolit?“ ptají se společně nejen ministerstva kultury.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čtěte dále