Útok na zaměstnanecké benefity jako další nepromyšlený krok vlády

Úsporný balíček vlády, který se postupem času stává konkrétnějším, obsahuje celou řadu nápadů, které padly nejspíš od stolu bez jakékoliv reflexe možných důsledků.

Vláda chce svým balíčkem, kterým se snaží v různých oblastech ušetřit, zrušit osvobození zaměstnaneckých benefitů od daní z příjmu, a počítá s tím, že by tím získala do rozpočtu 1,4 miliardy korun. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) přišly nově s průzkumem, podle kterého se zaměstnanci, kteří mají benefity, 2,5krát častěji věnují aktivitám ve prospěch svého zdraví, tělesné a duševní kondice a pohody. Z průzkumu vychází, že „mnohem více navštěvují fitcentra a další sportoviště, vzdělávají se, nakupují kroužky nebo letní tábory pro své děti, objednávají rehabilitace nebo si platí dentální péči. Vůbec největší rozdíly mezi tím, kolik utrácejí lidé s volnočasovými benefity ve srovnání s těmi bez nich, je u aktivit pro děti – kroužky nebo tábory nakupují lidé s benefity 4× častěji.“ V tiskové zprávě SP ČR a UZS také upozorňují na to, že benefity výrazně pomáhají regionálním službám, pro které tvoří velkou část zákazníků.

„Průzkum prokázal, že volnočasové benefity přispívají k vyššímu pracovnímu výkonu a fyzické i duševní pohodě zaměstnanců. Představují hodnotu, kterou je dobré zachovat ve prospěch celé společnosti. Zrušení daňové podpory by většinu těchto benefitů odstranilo, aniž by byly nahrazeny jinými výhodami poskytovanými firmami. Data z průzkumu navíc ukázala, že lidé bez benefitů se násobně méně angažují v prospěšných aktivitách a utrácejí méně peněz. Pokles tržeb lze proto očekávat ve všech oblastech, kde benefity hrají roli, od zdravotní péče a vzdělávacích aktivit až po sportoviště a kulturu,“ komentuje nápad zdanit benefity prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

O zaměstnaneckých benefitech si můžeme myslet celkem cokoliv. Třeba já si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby lidé za svou práci pobírali mzdu tak důstojnou, že by neměli problém zaplatit si obědy, sportovní vyžití, dovolenou nebo dětem tábor.

Zdanění benefitů by pak podle zástupců zaměstnavatelů vedlo k tomu, že by je zaměstnavatelé přestali nabízet, což ostatně potvrzuje i dřívější průzkum mezi zaměstnavateli, podle něhož by 94 procent zaměstnavatelů benefity úplně zrušilo, nebo by jejich rozsah a výši výrazně omezilo. Většina zaměstnavatelů by pak zrušila zaměstnanecké benefity bez náhrady.

Zástupci zaměstnavatelů tvrdí, že zdanění těchto benefitů by v důsledku mělo negativní dopady na státní rozpočet, což by byl úplný opak toho, čeho chtěla vláda svým opatřením docílit. Do jaké míry by se obavy a předpovědi naplnily, není samozřejmě jasné, ale je docela zřejmé, že vláda i tuto „úsporu“ tak docela nedomyslela a například si neudělala předběžný průzkum a své záměry předem nekomunikovala s relevantními aktéry.

Pletivo záchranných sítí

Žijeme v zemi, kde jsou velmi nízké mzdy vzhledem k tomu, co si za ně můžeme koupit. Když vyprávím svým přátelům ze západní Evropy, jaké máme příjmy a jaké náklady na bydlení a kolik u nás stojí potraviny, oblečení nebo elektronika, vidím, že mi tak úplně nevěří, protože jim není vůbec jasné, jak to děláme, že dokážeme s tak málo penězi vyjít. Jako člověk s mediánovou mzdou si lámu hlavu, jak to dělají všichni ti, kteří mají méně a nebydlí ve vlastním. A jsou samozřejmě země, kde je ještě hůř než u nás. Lidé v takovém případě volí různé strategie, aby přežili, ale zároveň i strategie, aby jejich život nepostrádal nějakou kvalitu.

O zaměstnaneckých benefitech si můžeme myslet celkem cokoliv. Třeba já si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby lidé za svou práci pobírali mzdu tak důstojnou, že by neměli problém zaplatit si obědy, sportovní vyžití, dovolenou nebo dětem tábor. A hlavně by si mohli vybírat sami, za co přesně chtějí své peníze utrácet. V takovém světě ale nežijeme a máme tu systém zaměstnaneckých benefitů, který však může reálně lidem zlepšovat životní úroveň. Zásah vlády, která řekne, že ho zruší, a naivně se domnívá, že zaměstnavatelé budou benefity poskytovat dál a budou je danit, anebo že se to promítne do zvýšení mezd, je ze všeho nejvíc nepromyšleným zásahem do existující sítě vztahů a strategií k důstojnějšímu životu.

Možná jste to opravdu nedomysleli

„Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže ještě nějaký detail budeme ještě projednávat a budeme to ještě řešit v příštích týdnech,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro deník E15. Těch „detailů“ bude nejspíš hodně a v posledních dnech jich vyplouvá na povrch víc a víc, včetně těch nejskandálnějších jako „snížení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o cca 10 % pro rok 2024.“

Do této situace jsme se ostatně dostali poté, co poslanci ODS a ANO zrušili superhrubou mzdu a zasekli tak do státního rozpočtu strukturální sekyru, kterou žádná drobná opatření nespasí. Superhrubá mzda tedy sice také nebyla zrovna nejlépe nastaveným systémem danění, ale už jsme ji měli a místo jejího zrušení nepřišlo nic, co by výpadek nějakým způsobem sanovalo. Namátkou mohla přijít změna daňového systému: progresivní zdanění, danění kapitálových výnosů a danění spekulativních operací na devizových trzích. Místo udržitelných opatření přichází až směšná snaha ušetřit pár drobných tady a pár drobných tam. Navíc takových, které budou mít různé netušené dopady, protože vláda si zjevně nedala práci zjistit si předem, jaké budou důsledky nápadů, které jim asi přišly skvělé, když si je říkali mezi sebou.

Autorka je redaktorka Alarmu.

Čtěte dále