Rostoucí moc kartelů a obavy o stav demokracie. Nástup mexické prezidentky kalí dědictví jejího předchůdce

Do čela Mexika se poprvé v historii postaví žena. Podle předběžných výsledků volby ovládla vládní kandidátka Claudia Sheinbaum.

Historicky výjimečné volby se stejně významným výsledkem – tak píší o uplynulých mexických volbách latinskoamerická média. Že půjde o volby, které se zapíšou do dějin Mexika, bylo ale jasné ještě před vyhlášením výsledků. Jedním z důvodů byla i bezprecedentní vlna násilí, která je provázela. Přelomové bylo ale i obsazení rolí favoritů. První dvě pozice totiž patřily ženám. Claudia Sheinbaum, suverénní vítězka a kandidátka levicového vládního Hnutí pro národní obrodu (MoReNa), nakonec oslovila mezi 58 až 60 procenty voličů, zatímco kandidátka opozice a podnikatelka Xóchitl Gálvez nakonec nezískala ani 30 procent hlasů. Třetí uchazeč o roli prezidenta Jorge Álvarez Máynez, podporovaný převážně mladými voliči a kritiky tradičních stran, dosáhl na výsledek okolo deseti procent.

Změnu by mělo přinést větší zastoupení žen v mexické politice. Toho země dosáhla i díky volebním pravidlům, která určují, že polovina kandidátů ve volbách musí být ženy.

Voliči letos vybírali nejen hlavu státu a osazenstvo obou parlamentních komor, ale také rozhodovali o obsazení více než 20 tisíc pozic v mexických státech, od guvernérů po starosty nejmenších měst. A právě na kandidáty v nejmenších samosprávách se zaměřily drogové kartely. Jen letos tak kartely stojí za smrtí nejméně dvaceti kandidátů a kandidátek a celkem 145 osob spojených s politikou. Důvodem je jejich malá ochrana a značné možnosti ovlivnit dění na lokální úrovni. Násilí se tak dotklo všech kandidujících stran. V nejvíce exponovaných státech Chiapas a Michoacán z tohoto důvodu stáhlo svou kandidaturu  935 uchazečů o politickou funkci.

Objetí, ne kulky

Rozrůstání organizovaného zločinu napříč Mexikem je podle bezpečnostního experta Eduarda Guerrera výsledkem politiky končícího prezidenta Andrése Manuela Lopéze Obradora. Hlava státu (známá zkráceně jako Amlo) se v rámci bezpečnostní strategie nazvané „Abrazos, no balazos“ („Objetí, ne kulky“) více než na otevřenou válku s organizovaným zločinem zaměřila na jeho kořeny. Na rozdíl od svých předchůdců López Obrador upřel pozornost na chudobu, která je často hlavním důvodem, proč mladí lidé vstupují do služeb drogových kartelů. Na první pohled logický krok levicového prezidenta ale vliv gangů neoslabil, spíše naopak. Podle amerických tajných služeb ovládají kartely pětinu až třetinu mexického území, jinak označovaného za „nekontrolované vládou“.

I přes velmi násilnou kampaň ale zásadní změny v bezpečnostní politice od nové hlavy státu zřejmě nelze čekat. „Budu vládnout podle stejných zásad, ale budu mít také své vlastní cíle,“ řekla před nedávnem Sheinbaum v rozhovoru pro BBC. Otázce bezpečnosti se ve volební kampani odmítla více věnovat, pouze uvedla, že ještě posílí Lópezem Obradorem vytvořenou Národní gardu a nadále se bude zaměřovat na sociální problémy obyvatel, které z nich dělají snadné cíle při náboru kartelů.

Ženy v „macho“ státě

Na svého mentora chce jednašedesátiletá bývalá starostka hlavního města navázat i v dalších oblastech. Dlouholetá příznivkyně mexické levice se zavázala rozšířit sociální programy a pokračovat také ve velkých infrastrukturních projektech, které jsou součástí takzvané „čtvrté transformace“ započaté Obradorovou vládou. Kromě toho chce více investovat do obnovitelné energie a posílit spolupráci mezi federální vládou a guvernéry.

Právě v tom se vítězka voleb odlišovala od své hlavní konkurentky v boji o prezidentské křeslo. Opoziční senátorka Xóchitl Gálvez opakovaně kritizovala vládu i prezidenta za špatnou situaci ve zdravotnictví, vysokou kriminalitu, navýšení pravomocí armádě a především za Obradorovy slovní útoky na jeho kritiky a soudy či za osekání zdrojů Národního volebního institutu.

Fakt, že boj o post hlavy státu probíhal mezi dvěma ženami, každopádně ukázal na proměny Mexika. O vedení země potýkající se s rostoucí mírou genderově podmíněného násilí a hlubokými genderovými rozdíly se totiž ucházely dvě kandidátky, které slíbily změnu. V Mexiku nadále převládá machismus, který ve společnosti vytváří velké ekonomické a sociální rozdíly. Misogynie se tu navíc projevuje i ve svých nejextrémnějších formách, jako jsou femicida (vražda ženy spáchaná kvůli jejímu pohlaví) nebo útoky na ženy kyselinou. Každý den je podle OSN v Mexiku zavražděno až deset žen, přičemž v roce 2023 takto přišly o život tři tisíce žen.

Změnu by mělo přinést právě větší zastoupení žen v mexické politice. Toho země dosáhla i díky volebním pravidlům, která určují, že polovina kandidátů ve volbách musí být ženy, navíc s povinným pravidelným střídáním. Pravidla taktéž nařizují, že ženy nesmí kandidovat pouze v okrscích, kde strana prohrává. Za obcházení pravidel stranám hrozí finanční postih nebo až zrušení registrace. Není tak náhoda, že zatímco v sousedních Spojených státech dochází k omezování práva na interrupci, Mexiko v září 2023 přistoupilo k dekriminalizaci interrupcí na celém území.

Konec demokracie v Mexiku?

Co přesně lze tedy od Sheinbaum čekat? Jak v zemi, tak za jejími hranicemi totiž kritici končícího prezidenta Lópeze Obradora varovali před erozí demokratického státu, oslabování institucí i ostrou rétorikou hlavy státu. Západní média opakovaně psala o „mexické demokracii v ohrožení“, londýnský magazín Index on Censorship jmenoval Lópeze Obradora v roce 2022 „tyranem roku“ (a to i v konkurenci Vladimira Putina nebo Bašára Asada) a časopis The Economist ve svém celosvětovém indexu demokracie uvádí Mexiko jako „hybridní režim“.

Označit končícího prezidenta a jeho spojenců (včetně nástupkyně) za ohrožení demokracie ale není tak jednoduché. „Amlo“ je populista, který pro spor s médii nebo opozičními silami nejde daleko. Jeho rétorika, často nápadně podobná té Trumpově, právem vzbuzuje obavy. Jak ale podotýká analytik zabývající se aktivitami kartelů v Mexiku Ioan Grillo, už samotný průběh voleb je ukázkou houževnatosti mexické demokracie. „Mexiko není jako nedaleké autoritářské režimy na Kubě, ve Venezuele nebo Nikaragui, ani netrpí politickým kolapsem jako Peru či bezvládím jako Haiti,“ píše Grillo. „Zastrašování novinářů si zaslouží odsouzení. Nejsou to ale nutně příznaky autoritářského režimu. Nedošlo k žádným velkým násilným represím proti protestům nebo k zadržování politických vězňů, jako například v Nikaragui a Venezuele, natož v Sýrii nebo Číně,“ dodává analytik.

Mexiko problémovou demokracií bylo již před nástupem končící hlavy státu po přechodu k demokracii v roce 2000. Běžná byla ničím nepodložená obvinění politických konkurentů (včetně Lópeze Obradora) i korupční kauzy spojující členy vlády s drogovými kartely. „Nic z toho samozřejmě neznamená, že bychom neměli Amla kritizovat, zejména pokud jde o národní bezpečnost,“ připomíná Grillo. Už dvě a půl dekády se ale ukazuje, že bez vyřešení bezpečnostní situace může mexická demokracie vzkvétat jen těžko.

Jedna výzva za druhou

Sheinbaum tak bude chtít opozici především ukázat, že není žádnou Obradorovou loutkou, jak se o ní s oblibou mluví. Svému mentorovi se spoludržitelka Nobelovy ceny za mír (jako součást panelu expertů OSN za šíření znalostí o změně klimatu) ostatně vzepřela už v době vedení mexické metropole. Během pandemie covidu-19 se tváří v tvář laxnosti federální vlády vydala cestou plošného testování, roušek i tlaku na práci z domova. Popularitu si v hlavním městě získala také podporou vzdělávání a bojem se znečištěním. Podobné a ještě větší výzvy ji aktuálně čekají v čele země v rámci šestiletého funkčního období.

Dosud totiž značně těžila z popularity svého předchůdce, který úřad opouští s šedesátiprocentní podporou. Mexiko je v poměrně dobré ekonomické situaci, s nízkou nezaměstnaností a historicky nízkým podílem populace trpící chudobou. Sheinbaum se navíc těší z vyššího volebního zisku i zastoupení své strany v parlamentu i regionech ve srovnání s Lópezem Obradorem. Tento stav ale nemusí trvat věčně. Štědrý sociální systém nastavený jejím předchůdcem silně zatěžuje mexický rozpočet a odborníci varují před zpomalující ekonomikou. Kromě všudypřítomného násilí navíc zemi těžce zkouší změna klimatu, především v podobě vln veder.

Jakmile nová hlava státu zahájí 1. října své volební období, čekají ji komplikovaná jednání se Spojenými státy ohledně migrace a také o přeshraničním obchodu s drogami. Tato jednání může navíc brzy zkomplikovat případné vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA.

Autor je spolupracovník redakce.

Čtěte dále