Airbnb za časů cholery

Po uzavření hranic ztratila krátkodobá ubytování typu Airbnb smysl. Stovky bytů se tak vrací na trh. Co to může znamenat pro Prahu a její obyvatele?

Prahu postupně opustili turisté a kvůli uzavřeným hranicím v souvislosti s koronavirem do země žádní další nepřijíždějí. Vedle tradiční turistické branže to je čára přes rozpočet i pro pronajímatele, kteří své byty nabízejí právě zahraničním návštěvníkům. Největším hráčem mezi zprostředkovateli krátkodobých pronájmů na českém a hlavně pražském trhu je americká platforma Airbnb. Ta se dostala do centra pozornosti hned při příchodu pandemie do Česka, když se jejím prostřednictvím ubytovaly v Brně i v Praze první nakažené u nás, dvě mladé Američanky.

Kritici platformy na bezpečnostní riziko, které toto ubytovávání skýtá, upozorňují dlouhodobě: zatímco hotely by se své povinnosti hosty evidovat a hlásit vyhýbaly jen obtížně, u krátkodobě pronajímaných bytů, jejichž přesná adresa ani odpovědná osoba není zřejmá, se tato povinnost dodržuje, pokud vůbec, tak násobně laxněji. Dokud se nic neděje, jde jen o princip či poněkud abstraktně nastavené „rovné podmínky podnikání“. Jakmile je ale nutné přesně vědět, kdo, kde a kdy přespával, může to rázem být velký problém. Přesně to ukázala nákaza koronavirem: nakažené nebylo možné vystopovat.

Pronájem za pakatel na dobu určitou

V počátcích pandemie se Airbnb z tohoto důvodu dostalo až do prohlášení premiéra. Andrej Babiš tehdy platformu označil za „největší riziko“. Na Praze 1, kde je míra postižení krátkodobými pronájmy největší, dokonce uvažovali o – ve skutečnosti obtížně proveditelném – dočasném zákazu Airbnb a jemu podobných služeb. Prakticky se problém, který platforma představuje pro šíření koronaviru, nakonec vyřešil uzavřením hranic – služeb Airbnb totiž využívají v drtivé většině případů právě zahraniční turisté. O dramatickém propadu poptávky aktuálně svědčí ceny bytů a pokojů, které jsou na platformě stále k dispozici: k mání jsou i několikapokojové byty v nejlepších lokalitách jen za několik stovek na noc.

Bohužel se nedá počítat s tím, že by si rezidenti v bývalých „Airbnb bytech“ vydobyli během krize nějaký právní status, který by zabránil jejich vystěhování, až se hranice zase otevřou.

Zvýšení počtu nabídek naopak zaznamenávají servery pro klasický pronájem, kde byl ještě nedávno výběr až třikrát menší než nabídka, ze které si mohli své ubytování vybírat turisté. Výsledek rešerše třeba na serveru Bezrealitky.cz vykazuje nyní výmluvně nejvyšší počet volných bytů hlavně na Starém a Novém Městě a na Smíchově. U velkého množství inzerátů je napsáno, že jejich vybavení „v nich ponechal dřívější majitel“, ale podle fotek jde na první pohled o unifikované zařízení turistického ubytování. Dalším poznávacím znamením je omezení doby pronájmu, nejčastěji jen na několik měsíců. Majitelé očividně spekulují, že se po odeznění krize rychle vrátí k „business as usual“. Zato je však mnoho takových bytů nebývale levných – koneckonců na co už jiného než na bezkonkurenční cenu lákat na dva nebo tři měsíce do velkých vybavených loftů se dvanácti postelemi, které se obvykle pronajímají na víkend na bujaré rozlučky se svobodou…

Nemějme přehnaná očekávání

Už dnes se objevují spekulace, že by záplava levných bytů mohla pomoci snížit cenu nájmů v Praze. Středeční vydání E15 hovoří dokonce až o dvacetiprocentním poklesu. To se ale zdá přehnaně optimistické. Pro Prahu nemáme k dispozici žádné spolehlivé nájmové mapy ani detailní data o pronájmech prostřednictvím Airbnb, aby vývoj situace mohla nějaká nezávislá instituce přesněji namodelovat. Například v New Yorku sice propočítali dopad na výši nájmů pouze v jednotkách procent, u nás ale mohou být okolnosti jiné – v evropském srovnání vykazuje česká metropole obzvlášť vysoký počet krátkodobých pronájmů, a trh tedy může náhlé uvolnění „Airbnb bytů“ ovlivňovat více než jinde. Případnému rozvinutí většího efektu však každopádně brání skutečnost, že pokud půjde převážně o byty zařízené pro potřeby turistů s délkou nájmu nanejvýš na několik měsíců, nemůže z principu dojít k propadu cen na trhu s klasickým dlouhodobým nájemním bydlením. Jde totiž o dva zcela odlišné trhy. Muselo by dojít k tomu, že situace potrvá déle a pronajímatelé tomu byty i podmínky pronájmu uzpůsobí. A protože trh s bydlením reaguje s určitým zpožděním, muselo by hlavně být zajištěno, aby se byty posléze zase nevrátily na trh s krátkodobými pronájmy, jakmile to situace umožní. To by totiž při poklesu dlouhodobých nájmů mohlo po krizi být ještě lukrativnější.

Přes všechno počáteční nadšení se tedy zdá zatím pravděpodobné, že Prahu čeká po odeznění krize spíš návrat do zajetých kolejí. Zatím se totiž nerýsuje žádná iniciativa, která by přicházela s nápady, jak docílit toho, aby nově uvolněné byty zůstaly na trhu s dlouhodobým bydlením natrvalo. Jakékoli regulaci Airbnb, která by měla byť jen minimální šanci na zmírnění dopadů na trh s bydlením a obecně na kvalitu života ve městě, u nás dlouhodobě stojí v cestě jednak ideologické dogma svobody nakládání s vlastním majetkem a jednak vleklé kompetenční dohadování o to, aby zákonodárci jednotlivým obcím odpovídající nástroje vůbec poskytli. I kdyby se ale nástroje typu omezení počtu dní pronájmu turistům na v zahraničí obvyklých maximálních 30 nebo 60 dní podařilo zavést, nemusí být vyhráno. Často totiž selhává možnost jejich vymáhání – a to především kvůli neochotě Airbnb sdílet s municipalitami k tomu nezbytná data.

Problém s nájmy, které jen v Praze rostly dvakrát rychleji než mzdy, ale neleží jen v oblasti krátkodobých pronájmů. Mizerně jsou u nás chráněni nájemníci obecně, je běžné, že jsou s nimi uzavírány smlouvy jen na několik měsíců nebo rok a každé nové uzavírání smlouvy znamená skoro vždy zvýšení nájmu. Bohužel se tedy nedá počítat ani s tím, že by si rezidenti v bývalých „Airbnb bytech“ vydobyli během krize nějaký právní status, který by zabránil jejich vystěhování, až se hranice zase otevřou (v což by mohli doufat třeba v sousedním Německu, kde je ochrana nájemníků na mnohonásobně vyšší úrovni než u nás).

Čeká Airbnb krach?

Jedinou šancí na eliminaci zničujícího působení Airbnb a jemu podobných typů podnikání je tak případný krach firmy v důsledku koronakrize. Náměstek ministra zdravotnictví Prymula koneckonců nedávno vyslovil domněnku o několikaletém omezení přeshraničního provozu, a to včetně turismu. Kromě toho možná současná opatření tvrdě dopadnou na leteckou dopravu nebo na peněženky potenciálních turistů – po krizi koronavirové se totiž očekává i krize ekonomická.

Airbnb se každopádně už před touto ekonomickou ránou nedařilo nejlépe. Všude po světě muselo nákladným způsobem bojovat o svou image. Stavělo se proti němu čím dál tím více světových metropolí i jednotlivých zákazníků, jak hostitelů, tak hostů, kteří si stěžovali na nejrůznější problémy jako například nedostatečný boj Airbnb s falešnými nabídkami pronájmů. Koncem roku 2019 tak bylo Airbnb nuceno přijít s balíčkem opatření v hodnotě 150 milionů dolarů. Přitom už jen za první tři čtvrtletí téhož roku byla firma podle Walls Street Journal 322 milionů dolarů ve ztrátě. Již před koronavirem proto kolovaly spekulace, že Airbnb bude nuceno posunout na letošek plánovaný vstup na burzu.

Jak s ekonomickou bilancí Airbnb zamává stávající krize, je otázka. Stejně tak bude důležité sledovat, jestli investoři uvěří tomu, že firmu čeká v době pokoronavirové opět zářná budoucnost, A právě na tom nyní závisí, zda se bude v bezmála 15 tisících bytech v pražském centru zase normálně bydlet.

Autorka je spolupracovnice redakce, politoložka a publicistka.

 

Čtěte dále