Je to už přes padesát let, kdy došlo k tzv. Nixonovu šoku z roku 1971. Tedy sérii ekonomických opatření, která vedla o dva roky později k praktickému rozpadu brettonwoodského měnového systému. Tento moment je mnohými ekonomy i historiky považován za začátek globalizace a finančního kapitalismu.
Od tohoto momentu přestaly být světové peníze kryté zlatem a kontrola nad jejich emisí se přesunula především do rukou bankéřů a investorů. Finanční trhy od této chvíle zaznamenaly velmi výrazný rozmach a s tím rostl i jejich společenský i politický vliv. Jedním z následků takového vývoje bylo i postupné rozevírání nůžek sociální nerovnosti.
Nicméně až poslední dekáda nekončících ekonomických krizí, která vyvrcholila globální pandemií, iniciovala novou diskusi nad legitimitou a udržitelností tohoto systému, který vzbuzuje četné obavy na straně občanů, podnikatelů, investorů i státníků z rostoucí inflace a hrozící ekonomické nestability. Mnozí aktéři proto hledají inovativní formy platidel i peněžního kapitálu, zejména ve formě digitálních měn.
Série analytických textů ekonomického antropologa Martina Tremčinského se zaměřuje na probíhající proces digitalizace peněz, který může zásadně ovlivnit podobu finančních trhů budoucnosti. V jednotlivých textech se věnuje historii post-brettonwoodské ekonomiky až do krize roku 2008, která je mnohdy interpretována jako skutečný důvod vzniku kryptoměn.