Foto @hromek_marian, použito se svolením autora
Vydání desky Silver, nejnovějšího společného projektu experimentální písničkářky Tokyo Drift a dvou původních členů labelu Butterclub, yanntraye a producenta Esseie, symbolicky markuje vstup kolektivu do pátého roku fungování. I s odkazem na podmanivý, melancholický projekt Silver není na místě zařazovat členy labelu pouze pod škatulku rap. Přestože k němu mnoho z nich má nejblíže, je to právě žánrová rozmanitost, na které uskupení jako takové stojí. Díky ní vznikají jedinečné kolaborace a skladby, jež rámcové škatulky boří. „To, že jsme každej jinej v hudbě i jako osobnosti, nám nejvíc dává a zároveň nejvíc bere. Butterclub stojí a padá na tom, že jsme kámoši,“ říká Radek Lajfr.
Během zmíněných pěti let fungování toho chlapecký kolektiv stihl hodně. Impulzivně vydat tři alba v jednom měsíci nebo podpořit tour jednoho z nejprominentnějších současných rapových uskupení Rychlí kluci. Jeho členové Calin či Stein27 s hudebníky z Butterclubu už několikrát spolupracovali.
Historie Butterclubu se pojí se čtvrtí Kohoutovice. Kopcovité sídliště, tak jako většina ostatních okrajových čtvrtí specifických pro Brno, nikdy neposkytovalo dospívajícím teenagerům mnoho možností, jak se zabavit. Několik kohoutovických kamarádů, kteří se znali z tamní základní školy, se o to muselo postarat samo.
Carter: Schopnost monologu
Kohoutovické „feláky“ od začátku pojila láska k hudbě. Začínající producenti Lukáš Srnský (A3K) a Filip Zadražil (Essei) společně se Samuelem „Houbařem“ Adámkem a Jakubem Kopeckým chtěli dělat rap. Nadšenectví přerostlo do vzniku labelu Lethal Dose, jehož prvním projektem bylo EP Spectrum, společný producentský projekt A3K a Esseie. Houbař v tu dobu už pracoval na svých prvních skladbách, ke kterým mu psal texty právě Kopecký.
Zatím posledním releasem Butterclubu je album Silver, které se bezpochyby zařadí mezi nejlepší česká alba letošního roku.
Jak zmiňuje v rozhovoru pro heyfomo, hudbě se Jakub Kopecký, dnes působící pod uměleckým jménem Carter, věnoval už od dvanácti let – kromě rapu i produkci. „Původně jsem po založení labelu chtěl jen dělat beaty, klukům jsem ale jednou pustil svoje tracky a jim se moc líbily,“ popisuje. Na konci roku 2019 vydal Carter ještě pod jménem Džejk desku Schopnost monologu, která se zároveň stala první plnohodnotnou deskou labelu Lethal Dose. Názvem odkazuje na legendární film Jana Švankmajera a stejnojmennou výstavu Možnosti dialogu, která při skládání Kopeckého hodně ovlivnila. Album definuje jedinečná teenagerská upřímnost, Džejk/Carter pečlivým způsobem tematizuje prolínání radosti z dospívání s prvními problémy „dospělých“, milostnými vztahy a dočasnou utopií středoškolského volnomyšlenkářství. Na nahrávce je už patrná inklinace k r’n’b, která nakonec u umělce převážila. Dnes jeho zvuk tíhne k přístupnějšímu, mainstreamovému soundu, jehož příkladem je dva roky starý hit Tancuj sama s hvězdným Calinem, jehož přehrání na Spotify se blíží k milionu.
Lajfr: Vibe Check
Ještě před vznikem Lethal Dose byl Kopecký populární postavou v dnes již neexistující facebookové memové skupině Pytel hoven. Díky ní se seznámil s Radkem Lajfrem, dnes zřejmě nejvýraznější postavou Butterclubu, a brzy se ukázalo, že match s ostatními členy Lethal Dose nenalezl pouze na úrovni kámošství, ale také v hudbě. Lajfr svůj talent přetavil v konkrétní projekty poměrně brzy. Na brněnskou scénu vtrhnul vydáním debutového EP Vibe Check ze začátku roku 2020, které lze brát jako první krok od proměny Lethal Dose směrem k Butterclubu.
„Dobrý večer, dobrou noc, Lajfrovi je zase moc. Moje konto nulový, nemám žádnej ice,“ zní z úst současného studenta pražské DAMU a jedné z hvězd divadelní hry Shrex: Hra o přežití. Až do vydání jeho loňského alba Divorce Party představovala Lajfrova tvorba zdvižený prostředníček veškerým cool věcem a společenským prezentacím. Metaironicky svůj postoj prezentoval v podobě recesivního, rádoby tvrdého rapu s prvky r’n’b. Vtip mnohdy vedl do extrémních podob, třeba kontroverzní track Plus size bby, doplněný ironickým videoklipem, už je na hranici fatshamingu. Lajfr ale častěji skrze nekompromisní satiru adresuje vlastní osobnostní prvky, které společnost považuje na nedostatečné a omezující. Kredibilitu si nezískává skrze „ice“, tedy drahé šperky, ale hudbou. Zmíněná Divorce Party představuje další žánrovou změnu: Lajfr pomocí pop-punkové fúze reflektuje své první roky po přesunu z Brna na DAMU.
Brabiček: Swag & zlomené srdce
Abychom mohli Butterclub v rámci brněnské scény přesněji zařadit, musíme zmínit význam dnes již neexistujícího labelu Text To The Culture. Tato parta nadšenců disponující nahrávací technikou a youtubovým kanálem poskytla v letech 2016 až 2019 prostor k rozvoji několika brněnským nováčkům, mezi nimiž byl třeba i dnes velmi populární Stein27. Na jeho tracku Torro, postaveném na samplu Metro Boomina z písně No Heart od 21 Savage, se objevil i Matěj Brabec, známý jako Brabiček. Jeho sebeironizující „swag“ postavený na zpěvavém rapu s odlehčenými beaty vnesl už tehdy do české alternativy svěží vzduch.
Svůj styl dokázal Brabiček plně rozvinout až po vzniku Butterclubu, ve kterém mimo něj působí v roli manažera, bookera a DJe také jeho mladší bratr Šimon alias Rododendron. Třískladbové EP Swag & zlomené srdce reprezentuje Brabcovu specifickou estetiku. Jeho měkký projev a citlivost inspiroval Lajfra i ostatní brněnské umělce, kteří o něm často mluví jako o „svém taťkovi“. Přiznání vlastní „softness“ se podepsalo i na přeměně Lethal Dose na Butterclub na konci roku 2021.
GTA Houbou & blanc: Flow Testing I
Část posluchačstva stále zařazuje Butterclub mezi rapové labely. K čistému rapu má z týmu asi nejblíže Houbař, nově působící pod pseudonymem GTA Houbou. Ačkoliv vydává i sólové věci jako rozsáhlé album Federal Runnin, freestylové projekty Flow Testing I a II jsou v diskografii Butterclubu zásadní, působí totiž jako přehlídka celého labelu.
Freestyling všichni členové považují za důležitou část své hudební výbavy, proto je kompilace zaštítěná GTA Houbou, blancem a bývalým členem Ghosteem možná nejdůležitějším releasem celého labelu. Rozdílné schopnosti každého z umělců na desce vynikají o to silněji. Flow GTA Houbou se inspiruje v USA, především tvorbou Young Stoner Life Records a také atlantskou scénou s jejími typickými nabasovanými beaty a rychlým rapem s měnícími se hlasovými polohami. Z obou projektů Flow Testing lze odvodit, že testy v rámci freestylu jsou funkční a ostré nejen u GTA Houbou, ale také u většiny členů Butterclubu.
Blanc: Benjamin
Od počátku svého fungování v roce 2019 Butterclub expanduje. Zatím posledním přírůstkem do stálého členstva je už zmiňovaný blanc. Své první album Benjamin vydal ve svých šestnácti letech a charakterizuje ho specifická jemnost hlasu. Silně introspektivní, pouze patnáctiminutový projekt v rámci labelu vyčnívá svojí tematikou: František Polívka alias blanc tematizuje těžkosti pramenící z očekávání, které na něho okolí klade kvůli jeho rodinnému pozadí – je synem známého herce Bolka Polívky.
„Synku, tátovi jsi z oka vypad, snad budeš jako on. Snad nedopadneš špatně, musí z tebe něco být. A co když nebude?“ ptá se Blanc sám sebe na tracku Delirium, který se vymyká z diskografie labelu svojí vážností. Tu podtrhuje i stylizace celého alba: příjemná fúze jazzu a chytlavého rapu ve stylu King Krulea doprovázená formální hrou s výstavbou jednotlivých skladeb. V současnosti blanc ještě intenzivněji adresuje nespokojenost s nevyžádanou pozorností a v rámci labelu se stahuje více do pozadí: pracuje na společném projektu s GTA Houbou, věnuje se primárně produkci a nově nalezené vášni – flétně.
Kvítek: Tisíc očí
Loňské album Tisíc očí znamenalo pro experimentálního zpěváka, hudebníka a producenta Víta Paulíka alias Kvítka první sólový release na platformě Butterclubu. K labelu se přesunul z Rychlých kluků, kde se mu moc pozornosti nedostávalo i kvůli silně experimentální podobě jeho hudby, tolik odlišné od hitmakerů Calina a Steina. Kvítek ve své tvorbě pracuje s emocemi a křehkostí. Nebylo tomu tak ale vždy: Paulík se v době svých začátků v roce 2016 věnoval primárně dubstepu a se zpěvačkou Annou Vaverkovou vytvořili úderný singl Mindfuck.
Na projektu Tisíc očí Paulík akcentuje upřímnost; znatelný cit pro práci s akustickými nástroji dělá projekt emočně fluidním. Kytara občas evokuje country, jako by se posluchačstvo projíždělo na koni při západu slunce v Red Dead Redemption 2, mnohdy upřednostněný sound flétny zase reprezentuje lokální folklórní motivy, jako ve skladbě Večernice. Kam se kouká tisíc očí z názvu desky je spíše filozofickou otázkou, jistě ale můžeme říct, že s Kvítkem získal label Butterclub silnou posilu, což vloni potvrdilo jeho společné album s yanntrayem nazvané Kaspar Hauser.
Yanntray, Tokyo Drift, Essei: Silver
Zatím posledním releasem Butterclubu je album Silver, které se bezpochyby zařadí mezi nejlepší česká alba letošního roku. Původně bylo plánované jako pokračování společného projektu yanntraye a Esseie nazvaného PC Maze, nakonec ale duo spojilo síly s brněnskou hudebnicí Tokyo Drift. Ta v roce 2022 získala nominaci na cenu Vinyla jako objev roku. Spolupráce Jana Svadbíka a Pavly Bastlové není překvapivá. První jmenovaný přiznává, že rané soundcloudové nahrávky Tokyo Drift ho přiměly k reflexi jeho původní tvorby v rámci Butterclubu, kterou tvořil ještě pod jménem vyblitejjan. Díky ní se od vtipů posunul k experimentování s vokály a elektronikou. Tokyo Drift pak ovlivnilo Svadbíkovo druhé album Ashtray. Netrvalo dlouho a oba umělci začali spolupracovat. Na Silver každý z dvojice řeší jiná témata, jednotlivé skladby ale často fungují jako dialog. Zásadní složkou je pak produkční přínos Esseie, kde plní stěžejní funkci dekonstruovaný zvuk: odvážné glitche střídají poklidnější rovné polohy a stále velmi intimnímu vyznění desky nechybí potřebný drive.
Svadbík popisuje, že dosavadní projekty PC Maze, Ashtray a nyní i Silver pro něj představují soundtrack k jeho životu. Zatímco na albu Kaspar Hauser, nominovaném na letošní cenu Vinyla, reflektoval z environmentálního a celospolečenského hlediska atmosféru krizí 21. století, na Silver s Tokyo Drift objevují soudržnost, solidaritu a vzájemný dialog. Yanntrayova hudba v rámci Butterclubu nejintenzivněji prozkoumává okrajové žánry, jeho lyrická i produkční pečlivost je však jedinečná v rámci celé české hudební kultury. Silver je dalším důkazem o růstu a dospívání Butterclubu, od jehož členů se bezpochyby máme na co těšit i v následujících měsících či letech.
Autor je hudební a filmový publicista.
Poslechněte si kurátorovaný playlist z diskografie Butterclub od Timona Lásky: