Masakr motorovou pilou. Argentinu čeká s Mileiem nová politická realita

Nečekaně přesvědčivou výhru zaznamenal z neděle na pondělí ve druhém kole prezidentských voleb Javier Milei. Kontroverzní ekonom, jehož volební blok La Libertad Avanza (Svoboda postupuje, LLA) rok od roku roste, dosáhl úspěchu, který by ještě před pár lety a možná i měsíci hádal málokdo. Excentrický populista oslovil téměř 56 procent voličů, což je nejvyšší volební zisk od argentinského návratu k demokracii v roce 1983. Do druhého kola přitom vstupoval z druhého místa se ztrátou sedmi procent, kdy první kolo ovládl kandidát vládní peronistické Unión por la Patría (Unie pro vlast) a ministr hospodářství Sergio Massa.

V podstatě by tak došlo k nahrazení práva na potrat právem na život od doby početí. Mimo to slíbil, že výrazně uvolní pravidla pro držení zbraní a umožní zavést trh s lidskými orgány.

„Dnes začíná přestavba Argentiny. Dnešek je pro Argentinu historickým dnem,“ řekl svým podporovatelům Milei na pódiu ve volebním štábu. Tam ho mimo jiné za tónů písně Vamos por la Gloria (možno přeložit jako Pojďme si pro slávu) doprovodila jeho sestra Karina, která má podle serveru Buenos Aires Herald působit jako první dáma. „Argentina se vrátí na své místo ve světě, které nikdy neměla ztratit. Budeme pracovat bok po boku se všemi národy svobodného světa, abychom pomohli vybudovat lepší svět,“ řekl mimo jiné Milei. Na základě vystoupení nového prezidenta se dají očekávat změny jak na domácím, tak zahraničním poli. 

Motorová pila a „levičák“ papež

Muž charakteristický svými rozcuchanými vlasy a známý pod přezdívkou El Loco (Šílenec) vzbuzoval během své volební kampaně jednu kontroverzi za druhou. Symbolem jeho kampaně se stala motorová pila, jíž slíbil „seříznout“ podle něj přebujelý státní aparát. Stát a jeho moc je potřeba podle nové hlavy státu omezit, stejně jako snížit daně nebo zavést přísné škrty. Ty se mají dotknout především ministerstev, z nichž chce Milei z aktuálních osmnácti zachovat jen osm. Skončit má například ministerstvo ochrany životního prostředí, ale i školství, práce nebo dopravy, stejně jako ministerstvo pro ženy, genderové otázky a identitu. „Rovnost je zaručena rovností před zákonem,“ cituje Mileie stanice Cadena Ser.

Krajně pravicový politik také opakuje, že klimatická změna je lež. Sexuální výchovu pak označil za spiknutí s cílem zničit rodinu. Jeho konzervativní názory se pak dotýkají i práva na potrat, který by podle něj a jeho strany měl být platný jen v případě ohrožení života matky. V podstatě by tak došlo k nahrazení práva na potrat právem na život od doby početí. Mimo to slíbil, že výrazně uvolní pravidla pro držení zbraní a umožní zavést trh s lidskými orgány. Stejně, jako je Milei radikální ve svých postojích, je tomu tak i v jeho výrocích. Svého krajana papeže Františka tak nazval „špinavým levičákem“, naopak proslulého amerického gangstera Al Caponeho považuje Milei za hrdinu.

Aby toho nebylo málo, Milei (a jeho viceprezidentka) také opakovaně zpochybňovali zločiny argentinské vojenské diktatury, která mezi lety 1976 až 1983 připravila o život až 30 tisíc lidí. Spolu s tím pobouřil také svým velebením britské expremiérky Margaret Thatcher. Přitom právě za její vlády spolu vedly Velká Británie a Argentina válku o Malvíny (či Falklandy). Milei si tak vysloužil kritiku válečných veteránů, přičemž jeho výroků využila opozice ve volebních klipech.

Člen globálního konzervativismu

Pokud vám Mileiova politika zdánlivě něco připomíná, nemýlíte se. Argentinský prezident, který se úřadu ujme 10. prosince, se vzhlíží ve Spojených státech, jak si je představuje Donald Trump, a v dalších postavách globálního konzervativismu a krajní pravice. Bývalý rozhlasový moderátor, který popisuje sebe sama jako anarchokapitalistu, tak mimo jiné slíbil zrušit Centrální banku a dolarizovat argentinskou ekonomiku. „Je to velmi jednoduché,“ reagoval na dotazy o přechodu Argentiny z pesa na dolar. „Vím, jak vyhubit rakovinu inflace,“ řekl Milei v poslední předvolební debatě.

S výraznými tvářemi konzervativního hnutí je navíc Milei i přímo spojený. Spolu s neúspěšným chilským kandidátem na prezidenta Juanem Antoniem Kastem, synem brazilského exprezidenta Eduardem Bolsonarem, předsedou španělského krajně pravicového Voxu Sanitagem Abascalem nebo italskou premiérkou Giorgiou Meloni je signatářem tzv. Madridské charty. Manifest označuje levicová uskupení v iberoamerickém prostoru za hrozbu liberální demokracii. Část regionu je podle něj „rukojmím totalitních režimů inspirovaných komunismem a podporovaných pašeráky drog“.

Ozvěny ze zahraničí

Není tak náhoda, že mezi prvními, kdo Mileiovi k volebnímu triumfu gratulovali, byli právě zástupci konzervativní pravice. „V Jižní Americe je opět jiskra naděje,“ napsal na platformě X Jair Bolsonaro. Podle brazilského exprezidenta zvítězily v Argentině „poctivost, pokrok a svoboda“. „Celý svět se díval! Jsem na vás velmi hrdý,“ napsal na své síti TruthSocial bývalý prezident USA Donald Trump. „Argentinu čeká prosperita,“ oslavoval pak výsledek voleb majitel platformy X Elon Musk. Mimo jiné Mileiovi pogratuloval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ocenil jeho „jasnou podporu Ukrajině“.

O něco rozporuplnější jsou ale reakce z latinskoamerického regionu, především ze strany levice. „Demokracie je hlasem lidu a musí být vždy respektována,“ uvedl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. „Příští vládě přeji hodně štěstí a úspěchů. Argentina je skvělá země a zaslouží si náš naprostý respekt,“ dodala brazilská hlava státu. „V Argentině zvítězila extrémní pravice (…) je to smutný den pro Latinskou Ameriku,“ nešetřil Mileie kolumbijský prezident Gustavo Petro. „Tak a teď to řekni bez pláče,“ reagovala ironicky na levicového prezidenta další tvář pravice Nayib Bukele. Prezident Salvadoru se těší popularitě v regionu díky jeho tvrdému boji proti zločinu, mezinárodní pozorovatelé ale upozorňují na jeho autoritářské praktiky.

Temné vyhlídky Argentiny

Právě vztahy se zahraničím se bezprostředně po volbách staly jedním z hlavních témat. Milei opakovaně kritizuje Brazílii a Čínu, když říká, že nebude jednat s „komunisty“, za něž označuje oba prezidenty zmíněných zemí. Namísto spolupráce s tradičním spojencem a sousedem a jedním z největších investorů v Latinské Americe se Mileiova pozornost obrací na Spojené státy. Jenže reakce amerických diplomatů po jeho vítězství naznačily, že nová argentinská hlava státu není zrovna preferovaným spojencem.

„Gratuluji Javieru Mileiovi a argentinskému lidu! Těším se na společnou práci na společných prioritách, které jsou přínosem pro obyvatele obou zemí, včetně ochrany lidských práv a demokracie nebo řešení změny klimatu,“ uvedl americký velvyslanec v Argentině Marc Stanley. Témata spolupráce vzhledem k Mileiovu programu tak Stanley jistě nevybral náhodou. Přeci jen větší pozornost se ale bude věnovat domácí politice. Jedním z důvodů, proč krajně pravicový politik uspěl, je totiž nespokojenost Argentinců s výkonem vlády a státních institucí. Politicky nepříliš zkušený Milei se postaví do čela země, kde roční inflace přesahuje 140 procent a dva z pěti lidí žijí v chudobě (u dětí je poměr ještě vyšší).

V následujících týdnech tak čeká Mileie klasický úkol každého prezidenta, který byl zvolen bez podpory některé z velkých stran. Jeho uskupení La Libertad Avanza je v dolní komoře parlamentu až třetí nejsilnější a nový prezident se tak bude muset pro prosazení svého radikálního programu poohlížet po spojencích, a tedy i přistupovat ke kompromisům.

Autor je spolupracovník redakce.