Už zítra vychází na evropském trhu dlouho očekávané akční rpgéčko Mass Effect: Andromeda, pokračování výpravné sci-fi ságy, kterou tvoří tři velké hry a nespočet komiksů a románů, rozvíjejících její obrovské universum. V posledních týdnech a dnech ale vyvolává značnou kontroverzi a dokonce i konspirační teorie. Recenzenti a streameři dostali herní kopii s několikadenním předstihem, a na internetu se tak už minulý týden začala objevovat řada nelichotivých záběrů plná úsměvných chyb a leckdy zvláštních obličejových animací herních postav. Spousta hráčů dávala najevo svůj hněv, ostentativně začala rušit předobjednávky a vývojářský tým Bioware a jeho vysokorozpočtová hra byly internetu pro smích.
Feministky kazí hry?
Už v únoru ale zveřejnil herní blog TGG teorii, že ženské postavy ve hře jsou záměrně „hnusné“, protože Bioware tím razí tvrdou ideologii „feminacismu“: čím ošklivější ženský charakter, tím lépe, protože tak více odpovídá realitě. Ženské hrdinky jsou prý v Andromedě další oběti politické korektnosti a „SJWs“. Z řádků lze samozřejmě vycítit implicitní přesvědčení, že feministky jsou zakomplexované ošklivky, které „nám“ kazí naše hry. A jediný důkaz, který tuto teorii podporuje, píše v NYMag Brian Feldman, je to, že ženský herní model je méně sexy než ten mužský.
Herní blog TGG zveřejnil teorii, že ženské postavy ve hře jsou záměrně „hnusné“, protože Bioware tím razí tvrdou ideologii „feminacismu“: čím ošklivější ženský charakter, tím lépe, protože tak více odpovídá realitě.
Hráč si vybírá, zda bude hrát za ženu či muže. Postavu si může vytvořit v herním editoru k obrazu svému, nebo zvolí předem připravený ženský model, vytvořený podle herečky Jayde Rossi, či mužský, vytvořený podle herce Stevena Brewise. To, že ženská hrdinka úplně neodpovídá svému reálnému předobrazu a její obličejové animace jsou v některých případech trochu zvláštní, vedlo bloggera Ethana Ralpha k napsání článku s názvem „Cosplayerka s nulovými videoherními zkušenostmi vedla tým animátorů Mass Effectu: Andromeda“. Ralph v něm útočí na animátorku Allie Rose-Marie Leost a obviňuje ji z veškerých chyb, protože měla donedávna na Twitteru ve svém biu napsáno „Vedoucí animátorka obličejů v Mass Effect: Andromeda“. Ralph také naznačuje, že se na svou pozici dostala tím, že spala s nadřízenými. V tuto chvíli je nejasné, jakou pozici Leost zastávala, protože charakteristiku smazala a Bioware v oficiálním vyjádření popřel, že by tým animátorů přímo vedla. Ralph ještě přidal krátké video z její animace z roku 2013, kde je nápis „Nenávidím muže“, což jí podsouvá jako její osobní přesvědčení. Ve skutečnosti ale jde jen o repliku postavičky, kterou Leost vytvořila.
Když muži přicházejí o kyslík
Ethan Ralph sehrál významnou roli také v aféře Gamergate, která nechvalně proslula například tím, že v ní hráči hromadně obtěžovali některé ženy v herním průmyslu a došlo i na vyhrožování znásilněním či smrtí. Ralph „doxnul“ (zveřejnil) osobní údaje herní vývojářky Brianny Wu a lokalizátorky Alison Rapp, která byla známá svou podporou feminismu. To stačilo k tomu, aby se do obou žen pustili anonymní trollové a Ralphovy sympatizanti. Vyhrožování tehdy dosáhlo takové míry, že inspirovalo i jednu z epizod seriálu Zákon a pořádek. Podobný scénář se nyní opakuje. Ralph našel nového obětního beránka. Třebaže vedoucí animátorka nerozhoduje o tom, jaké animace se v konečném produktu objeví, Leost nyní čelí návalu sexistických urážek a někteří ukřivdění hráči znovu vyhrožují smrtí a znásilněním.
Mass Effect: Andromeda je hra s obrovským světem, který okupují stovky postav, s nimiž se lze dát do dialogu. Je tedy pochopitelné, že se v prvních dnech objeví technické nedostatky, což spousta recenzentů hře vyčítá. Přesto si Andromeda drží nadprůměrné hodnocení. Její vehementní kritici z řad hráčů ji ale vnímají jako politickou agendu. „Tito lidé chtějí věřit tomu, že zde existuje feministická konspirace žen bez talentu, které kazí videohry,“ píše socioložka a feministka Katherine Cross. Vzhledem ke stále rostoucí popularitě her a nárůstu oborů spojených s jejich vývojem se spousta vývojářských týmů diverzifikuje, což se odráží i na samotných hrách. Dochází k určitému posunu v populární kultuře, to ale neznamená, že by tím měl být někdo ohrožen. Přesto se někteří cítí pod tlakem. Přesně to popisuje sociolog Michael Kimmel v knize Angry White Men: „Pokud dýcháte sto procent kyslíku, snížení vašeho přídělu na tři čtvrtiny vám bude připadat, jako byste se dusili.“
Autor je spolupracovník redakce.