Foto Pixabay
Pamatujete na to, jak před pár měsíci hořela katedrála Notre-Dame? Katastrofa jedné z nejvýznamnějších kulturních památek v Evropě se naštěstí nezdála neřešitelná. Do hry hned vstoupili nejbohatší Francouzi a začali nabízet úžasné částky, které měly pomoci s rychlou rekonstrukcí. Největší dary sliboval majitel firmy Gucci François-Henri Pinault s nabídkou 100 milionů eur, kterého dorovnal generální ředitel energetické firmy Total Patrick Pouyanne. Oba je však trumfnula rodina Arnaultů, majitelů módního impéria Louis Vuitton, která nabídla 200 milionů eur. A také je nakonec ještě dorovnala Nadace Bettencourt Schueller majitelů kosmetické firmy L’Oréal. Celkově tedy francouzští miliardáři přislíbili okolo 600 milionů eur. Aspoň to tak vypadalo podle jejich vyjádření v tisku. Ve skutečnosti od 15. dubna, kdy došlo k požáru v Notre-Dame, ještě nikdo z nich neposlal ani euro.
„Velcí dárci nezaplatili ani cent,“ řekl agentuře AP tiskový mluvčí katedrály André Finot.
Požár v Notre-Dame přitom neznamenal jen kulturní, ale také ekologickou katastrofu. Přibližně 300 tun olova, které bylo na střeše, se roztavilo a během požáru pokrylo blízké okolí toxickým prachem. Podle místních zdravotnických organizací je kvůli tomu v půdě zvýšené množství olova. Poté, co byla u jednoho dítěte naměřena abnormálně vysoká hodnota olova v organismu, doporučují zdravotní organizace kontrolní testy všem těhotným ženám i dětem do sedmi let. Na vyčištění okolí od toxického odpadu pracuje již dva měsíce 150 dělníků. Kromě toho staví dřevěný chodník, aby mohli odstranit 250 tun vyhořelého lešení, které bylo okolo Notre-Dame v době požáru.
Mzdy a další náklady na přípravu rekonstrukce katedrály platí stát a podílí se na nich také Nadace Přátel Notre-Dame, na jejímž účtu se měly objevit i slíbené dary miliardářů. První částka, kterou nadace vyplatila (3,6 milionu eur), ale pochází pouze od drobnějších dárců. Většinu z nich navíc poslali lidé ze Spojených států. „Velcí dárci nezaplatili ani cent,“ řekl agentuře AP tiskový mluvčí katedrály André Finot. „Chtějí mít představu o tom, za co se budou jejich peníze utrácet, a chtějí to odsouhlasit předtím, než peníze uvolní. Nechtějí pouze platit mzdy zaměstnancům.“
Vzepětí národní hrdosti francouzských miliardářů tak začíná vyznívat trochu křečovitě. Svůj dar totiž pravděpodobně pochopili jako investici, která jim i jako pouhý příslib navíc udělá pozitivní reklamu. Zachraňují přece národní památku. Francouzská společnost by díky tomu mohla třeba zapomenout na to, že Emmanuel Macron snížil hned při nástupu do prezidentské funkce nejbohatším Francouzům daně. Konkrétně daň pro bohaté o 70 procent a daň z kapitálových zisků o 30 procent.
A zatímco miliardáři čekají, až jim stát poskytne vizi fenomenální přestavby, která bude trvat dlouhé měsíce, možná roky a na výslednou podobu pak budou moci připnout štítek se svým jménem, náklady na odstranění ekologické havárie a na přípravné práce hradí drobní dárci, ať už v podobě finančních darů nebo odvodů na daních, jak je tomu v případě státních investicí do rekonstrukce Notre-Dame.