Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
Mladí aktivisté a aktivistky čelí útlaku a systematické diskriminaci v podobě adultismu. K tomuto závěru dospěl výzkum vědkyň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vědkyně se zaměřily na způsoby vyjadřování se ke klimatickému hnutí Fridays for Future v tuzemském online prostoru. Identifikovaly dvě strategie, kterými jsou mladí lidé rámováni a vytlačováni. Mladým lidem jsou přisuzovány role, které mají být vhodné pro jejich věk v opozici k politickému jednání, jež je pro ně prý nevhodné. Coby političtí aktéři jsou pak v debatě bráni jako zbyteční, nenormální nebo zmanipulovaní jinými osobami.
V diskuzích jim jsou přisuzovány role údajně odpovídající jejich věku. Mají být dětmi, mají studovat, můžou chránit přírodu, ale rozhodně se nemají plést do politiky. Pokud to dělají, jsou nálepkováni jako rozmazlení, líní a pokrytečtí flákači. Mladí aktivisté jsou označováni za „zmanipulované loutky levičáků“, liberálů a globalizovaného Západu. Je jim vyčítáno, že nemají dostatek zkušeností, a měli by se proto věnovat studiu.
„Náš výzkum ale ukazuje i to, že mladistvým klimatickým aktivistům není upírána relevantní politická role jen proto, že jsou mladí. Zdá se, že online diskutující mnohem problematičtěji vnímají především formu jejich protestu a požadovaná řešení, tedy fakt, že jde o veřejně exponovanou kolektivní globální akci volající po komplexním, systémovém řešení klimatické krize,“ říká v tiskové zprávě jedna z autorek výzkumu, doktorka Lenka Vochocová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.
Výzkum se zabýval také online prostředím v Maďarsku, aby bylo možné srovnat motivy vylučování mladých lidí z veřejného online prostoru. V Maďarsku byla dominantním ideologickým motivem potírajícím kolektivní jednání křesťansko-konzervativní ideologie, podle níž se mají lidé věnovat soukromým a rodinným aktivitám. V Česku je naopak kolektivní akce v rozporu s neoliberální ideologií, která odmítá cokoli, co připomíná socialistický kolektivismus.