Sjezd ANO: Havlíček pronášel dramatickým hlasem náhodná slova. Babiš nadával. Schillerová konejšila

Nejzajímavější projev předvedl Karel Havlíček, který se pokoušel stylizovat do role autokrata bezejmenné postsovětské republiky, kdy neurčitě vyhrožoval, že hnutí ANO musí všechny upracovat.

Jak dopadne letošní sjezd Babišovy strany věděli všichni už předloni a stejně tak víme, jak dopadne příště. Je to možná jediná jistota, kterou v tomto nejistém světě máme. Andrej Babiš na něm v podstatě zopakoval obsah svého novoročního projevu, kdy některé části zkopíroval slovo od slova. Proč měnit, co je dokonalé. A tak Babiš z poloviny nadával Fialovi a z té druhé se chlubil svými i cizími úspěchy. Fialovi vyčetl, že kvůli jeho vládě chudli lidé a bohatly energetické společnosti. Nejspíš jen nedopatřením zapomněl Fialovi vynadat, že na inflaci a zchudnutí většiny obyvatel vydělal také on sám, a to více než 60 miliard jen za rok 2022. Fialovi nadával, že je nejhorší premiér, jakého tato země zažila, ale na desítky tisíc mrtvých, kteří kvůli Babišově chaotické vládě nepřežili epidemii covidu, si bohužel nevzpomněl. Škoda.

Zajímavější byl nicméně Karel Havlíček, jehož dikce a důraz na každém slově měly nejspíš energizovat ospalé účastníky sjezdu. To by ale jeho slova musela nést nějaký obsah. Dramaticky tak deklamoval náhodně seskupená slova a mezi jeho větami často chyběla jakákoli návaznost. Na začátku členům ANO připomněl, že jakýkoliv útok na Andreje Babiše je útokem na všechny členy ANO. Z jeho slov zároveň vyplynulo, že obráceně to neplatí.

Havlíček nevěřícně kroutil hlavou, že politika rozděluje rodiny i děti ve školách. Bezmála křičel rozčilením, že před tím nesmíme zavírat oči. Jako by snad rozdělená společnost nebyla tématem již minimálně dekádu, kdy ji dělí zvláště osoba Andreje Babiše. Bez pomlky pak přešel od rozdělených dětí k ekonomické situaci firem. Jako strategii do budoucna načrtl, že musí ANO veškerou svou konkurenci upracovat. Ta se podle Havlíčka v sedm ráno teprve probouzí a pak ještě dokonce snídá. Bylo vidět, že se Havlíček snažil uvést nějaký příklad ryzího šílenství, přičemž sám nevěřil, že by někdo na tomto světě mohl spát tak dlouho.

Po dvou vzteklých mužích byl člověk vyloženě rád za laskavější polohu Aleny Schillerové, kdy rétoricky i obsahově své předřečníky převyšovala. Její věty navazovaly a občas se jí povedl i nějaký ten humor. Více naleznete v komentovaných ukázkách ze sjezdu ve Všichni tady umřeme. Směřování a proměně ANO se pak ve svém textu věnoval Pavel Šplíchal.

Čtěte dále