Začátkem prosince roku 1981 provedl prapor Atlacatl salvadorské armády masakr civilního obyvatelstva v oblasti obce El Mozote. Odhady počtu obětí se pohybují mezi 520 až 800, z velké části šlo o malé děti. Následná kremace a výbuchy znemožnily přesnější identifikaci řady těl, reálný počet obětí je tedy pravděpodobně vyšší. Některé z žen a dívek byly pravděpodobně před svou smrtí znásilněny. Akce byla součástí strategie, kterou se snažila vojenská vláda odstřihnout povstalce z levicové Fronty národního osvobození Farabunda Martího (FMLA), která se v letech 1980 až 1992 snažila ozbrojeným povstáním svrhnout vládnoucí vojenskou juntu, od případné pomoci místních rolníků. V lednu 1982 se objevily první zprávy o masakru v el Mozote v novinách The New York Times a Washington Post. Tyto informace však byly tehdejšími politiky v USA označeny jako nepodložené – svědectví přeživších bylo odmítnuto s poukazem na komunistickou propagandu. V únoru téhož roku schválil Kongres USA zvýšení vojenské pomoci salvadorské vládě.
Nové prošetření zločinů
Salvadorská vláda odmítala samotnou existenci masakru až do roku 1992, kdy tým forezních antropologů z Argentiny, který měl značné zkušenosti s podobným výzkumem zločinů vojenských junt v Argentině, začal místo masakru analyzovat. Následně vláda tehdejšího prezidenta Cristianiho, zvoleného za pravicovou stranu ARENA, jež měla vazby na bývalé armádní špičky, sdělila, že veškeré vojenské archivy jsou zničené či ztracené a není možné dopátrat se viníků. Zákonem o amnestii z roku 1993 pak byla možnost obžalovat konkrétní pachatele znemožněna.
Od roku 2014 je prezidentem El Salvadoru Sánchez Cerén z Fronty národního osvobození, který se osobně zasazuje o důkladné prošetření zločinů spáchaných vojenskými juntami.
Právě nyní však dochází k znovuotevření zapomenutého případu v El Mozote. Proč až po tolika letech? Předně je třeba brát v potaz salvadorskou politickou scénu. Vojenské junty měly blízké vztahy s obchodní a velkostatkářskou elitou. Část politické moci této aliance přežila i pád vojenského režimu a především díky straně ARENA, která vládla v El Salvadoru v letech 1989 až 2009, si tato aliance držela vliv a úspěšně bránila vyšetřování zločinů spáchaných během občanské války. Od roku 2014 je prezidentem El Salvadoru Sánchez Cerén z Fronty národního osvobození, který patřil i k jejímu užšímu velení během občanské války. Během svého mandátu se osobně zasazuje o důkladné prošetření zločinů spáchaných vojenskými juntami.
Spravedlnost v Argentině
Na konci srpna letošního roku byl pro korupci zadržen bývalý hlavní prokurátor Luis Martínez, který během let 2012 až 2015, úspěšně bránil vyšetřování mozotského masakru. V roce 2012 dospěl Meziamerický soudní dvůr pro lidská práva k verdiktu, že amnestie z roku 1993 by neměla být legislativní překážkou pro vyšetřování masakru. Tehdejší hlavní prokurátor Martínez ubezpečoval veřejnost, že dojde k vyšetření, případ však reálně otevřen nebyl. Samotná amnestie byla salvadorským soudem zrušena až v červenci letošního roku.
Letos v květnu byl navíc v Argentině odsouzen k dvaceti letům vězení bývalý vůdce vojenské junty Reynaldo Bignone pro svůj podíl na operaci Condor, v jejímž rámci vojenské vlády Jižní Ameriky likvidovaly své – především levicové – odpůrce ve spolupráci s USA. Vypadá to, že spravedlnosti se v případech porušování lidských práv vojenskými juntami v Latinské Americe začíná blýskat na lepší časy.
Autor studuje iberoamerikanistiku.