Foto: Jana Horvátová
Jana Horvátová je česká historička, muzeoložka a etnografka česko–romského původu, jež zastává post ředitelky Muzea romské kultury v Brně. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cestu ke svému romství hledala Jana Horvátová, členka slavné romské rodiny Holomkových, složitě.
Ačkoliv její dědeček Tomáš i otec Karel patřili k hrdým a vzdělaným Romům – její praotec byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem u nás, otec zase významným politikem a aktivistou – sama se za svůj původ styděla. A to i proto, že jak sama říká, byla „výrazně černá“ a často se kvůli tomu dostala do náročných a traumatizujících situací.
Proč se Jana Horvátová nakonec rozhodla svou identitu přijmout? Jaký byl osud její rodiny před druhou světovou válkou, během ní a jaké jsou vůbec osudy Romů a Romek po sametové revoluci? Horvátová také vzpomíná na počátky budování Muzea romské kultury, na postoj tehdejší politické reprezentace. „Brno bylo tehdy strašně provinční a nikdo nás nepodporoval, všechno jsme si vlastně museli zařizovat sami, z nadšení a entuziasmu,“ vysvětluje.
V debatě se dostane i na první svědectví o hrůzách, kterým Romové, Romky a Sintové čelili během druhé světové války a samozřejmě na boj o památník v Letech, který se po léta stal symbolem jedné z největších českých ostud, neboť na jeho místě stát po dlouhá desetiletí nechával vepřín a kdyby nebylo zahraniční pomoci a velkého úsilí aktivistů a aktivistek, důstojného místa uctění památky holokaustu a mučení by se Romové a Romky nejspíš ani nedočkali. Nyní však konečně Památník v Letech dostává adekvátní podobu a velkou roli v tom hraje právě i Muzeum romské kultury. Co bude v Letech k vidění? Jak bude prostor vypadat?
Co považuje Jana Horvátová za největší problém systémového rasismus u nás dnes? Jaké oblasti stát v integraci zanedbává? I o tom jsou nové Kvóty, vydáváme na Mezinárodní den Romů. Opre Roma!