Co někomu zní jako pochopitelný apel na schopnost se v těžkých časech uskromnit, je pro Čechy žijící pod hranicí chudoby či balancující na jejím okraji potvrzením, že jim nikdo nepomůže.
Zatímco evropské vlády svým občanům pomáhají, česká vláda občanům vzkazuje, že se mají až moc dobře. S bydlením nelze dělat nic, ale ceny benzinu je kupodivu možné regulovat.
Přes směšnost kritiky pomoci uprchlíkům na úkor našich, její rétorika ukazuje, že příliš mnoho lidí v Česku zažilo nedostatek solidarity ve chvíli, kdy ji potřebovali.