Nová publikace o pořádání folkových festivalů během pozdního socialismu se vymezuje proti jednoduchému protikladu zlého režimu a utlačované společnosti.
V novém filmu Ireny Pavláskové, natočeném podle knižní předlohy Philipa Rotha, se americký spisovatel ocitne v normalizační Praze. Nebo spíš v její nezáměrné karikatuře?
Lidé by na Bertramku nenosili květiny, kdyby si mysleli, že Karel Gott způsobil normalizaci. Představoval spíš symbol touhy po slušném životě bez velkých rizik.
Seriál Třicet případů majora Zemana se podobá spíše Profesionálům než Jamesi Bondovi. Jeho literární předloha ovšem namísto neproblematizovaného boje dobra se zlem nabízí mnohem komplikovanější obraz tehdejší společnosti.
Českoslovenští reformátoři v dobré snaze o vybudování demokratického socialismu vytvořili technokratické základy, na nichž mohl vyrůst „normalizační“ režim.
Film podle scénáře Evy Kantůrkové se snaží vykreslit portrét člověka, jenž chtěl svým činem „probudit lid této země“. Je přesvědčivý, avšak místy příliš návodně ilustrativní.