Tepelné ostrovy

Když minulý rok opět udeřila rekordní vedra, musela se evropská města potýkat se šokujícími projevy klimatické změny. Hořící Londýn, nesnesitelná vedra v Itálii, požáry v Chorvatsku i Španělsku, města, která se rok od roku citelněji bojí o to, aby se v nich dalo vůbec ještě žít. Rekordy padaly ve většině evropských metropolí a tam, kde nebylo extrémní vedro, šířila se obava z rostoucích hladin oceánů.

Klimatická změna ve městech ale znamená především další velké třídní štěpení evropských společností. Čelíme nebývalému nárůstu zdravotních problémů, se kterými se museli potýkat především ti nejzranitelnější: děti, senioři, lidé se zdravotními omezeními a také všichni chudí a jinak znevýhodnění lidé.

Horké léto 2022, které předčilo predikce (takové teploty měly do Evropy doputovat až v roce 2050) byly jen předzvěstí mnohem ničivějších jevů, se kterými se nyní bude Evropa potýkat každé letní měsíce. Místo, které samo sebe ještě donedávna vnímalo jako bezpečný prostor, v němž tak výrazné změny nehrozí, bude muset svoji ochranu promyslet důrazněji a to, jakou roli v těchto úvahách bude hrát třída, bude pro evropskou integritu zásadní. V roce 2023 to však vypadá, že situace bude ještě horší než minulý rok.

Táňa Zabloudilová ve svém reportážním projektu Tepelné ostrovy popisuje hrozící krize související s klimatickou katastrofou v evropských městech. Projekt chce pomocí různých politických i občanských aktéru a aktérek nabídnout vhled do reálného života lidí postižených dopady klimatické krize v evropských metropolích. Jsou to právě města, která dnes tvoří velkou část znečištění a výrazně ovlivňují rychlost klimatické katastrofy. A jsou to také města, na něž problémy, spojené se změnou klimatu, dopadají tvrdě a neúprosně. A přestože poslední léta jasně vidíme, nakolik zásadní je vytvářet metropolitní klimatické plány, jak důležité je stavět udržitelně a implementovat změnu klimatu do každé oblasti městské politiky, stále se nedaří najít adekvátní model, který by metropole a jejich obyvatele a obyvatelky před drtivými dopady katastrofy účinně chránil.

Projekt vznikl za podpory nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

 

Články

Změna klimatu města netrápí jen v létě. Bratislava už umí placemaking, troufne si na klima politiku?

V Bratislavě už si na neoznačeném chodníku nezaparkujete, na exponovaných místech přibývají cyklostezky a magistrát má klimatickou kancelář. Bude se metropole chtít stát klimaticky odolným městem?

Ulice tu jsou jako stezky v parku. Přesto Hamburk ukazuje, že ani být klimatický premiant nestačí

Hamburk se dekády brání velké vodě. Pomáhá mu to se inovativně přizpůsobovat i změně klimatu. Jak se mu daří transformovat se v „houbové město“ a proč v něm jezdí tolik aut?

Praha má kvalitní klimatický plán, jenže ho neplní. Jak v příštích letech zvládne vlny veder?

Jak se Praha v posledních letech posunula v přípravě na změnu klimatu? Zvládne se adaptovat na extrémní počasí? A proč se neřídí svým klimatickým plánem?

Brutální vedro v Madridu. Jak ochránit město v zemi, která v létě hoří?

Madrid, donedávna pionýr zelených změn, rozvolnil klimatické strategie v době, kdy počasí přitvrdilo. Ve vedrech tu ročně umře přes tisíc lidí. Co se stane, když bude politika klima ignorovat?

Takové léto tu ještě nebylo. Jednat mohou města. Začíná série Tepelné ostrovy

Města hrají v klimatické politice klíčovou roli. Přiměje nás letošní léto proměnit je tak, aby fungovala i v extrémním počasí? A bude těžší změnit města, nebo lidi?