Foto OBRAZ - Obránci zvířat
Sněmovní zemědělský výbor s podporou ministerstva zemědělství už v únoru v tichosti schválil návrh na výrazný nárůst finančních kompenzací pro majitele zavřených kožešinových farem. Podle tohoto návrhu by mělo devět bývalých kožešinových farmářů získat 180 milionů korun ze státního rozpočtu, přičemž nikdo není schopen vysvětlit, jakým způsobem se k této neúměrně vysoké částce dospělo. O návrhu budou v příštích týdnech hlasovat poslanci v rámci projednávání novely zákona na ochranu zvířat.
Zlatý důl
Na českých kožešinových farmách bylo chováno přibližně 25 tisíc lišek a norků. Po dlouhých debatách a zveřejnění záběrů z plynových komor a zabíjení elektrickým proudem byl nakonec v roce 2017 schválen jejich zákaz. Poslední kožešinová farma zavřela v lednu 2019. Za uzavření farem nyní požadují jejich majitelé kompenzace od státu. Navrhované vysoké kompenzace mají být zejména náhradou za to, že farmáři museli investovat do zvětšení klecí poté, co vešla v platnost vyhláška ministerstva zemědělství. Podle pozměňovacího návrhu Margity Balaštíkové (ANO) mají kožešináři dostat 6900 korun za každého norka a 5400 korun za každou lišku, což dohromady činí necelých 180 milionů korun. V návrhu však zcela chybí informace, na základě čeho byly tyto částky vypočítány.
Podle pozměňovacího návrhu Margity Balaštíkové (ANO) mají kožešináři dostat 6900 korun za každého norka a 5400 korun za každou lišku.
Jediné, o co se můžeme opřít, jsou informace od samotných chovatelů, kteří veřejně uváděli, kolik je investice do úpravy klecí stály. Ačkoliv lze předpokládat, že dané částky budou ve vlastním zájmu spíše nadsazovat, stejně se nepřibližují míře navrhovaných kompenzací. Majitel největší kožešinové farmy, sídlící ve Velkém Ratmírově, například uvedl, že výše jeho investice dosahovala 30 milionů korun, nicméně od státu má dostat 100 milionů. Dále můžeme uvést druhou největší norkovou farmu v Klopotovicích, do které bylo dle majitele investováno 1,5 milionu korun. Teď by měl ale získat kompenzace ve výši téměř 30 milionů korun. Majitelka nechvalně proslulé farmy ve Vítějevsi, odkud pochází záběry plynování norků a tahání lišek za ocas, které proběhly médii, by měla získat 24 milionů korun, ačkoliv sama odhadla hodnotu své farmy na čtyři miliony korun.
Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat, který realizoval úspěšnou kampaň za zrušení kožešinových farem v Česku, v tiskové zprávě uvádí: „Nikdy jsme se nebránili přiměřeným kompenzacím pro majitele zrušených kožešinových farem, jejich výše ale musí odpovídat reálné ekonomice těchto farem a musí být podložena seriózními analýzami. Zásadně odmítáme, aby se z těchto kompenzací stal zlatý důl, ze kterého několik bývalých chovatelů na úkor daňových poplatníků pohádkově zbohatne.“
https://www.facebook.com/obrancizvirat/videos/1444005002427895/
Zvýhodnění subjektů na trhu
Obránci zvířat také upozornili na podivnou roli ministerstva zemědělství, které návrh poslankyně Balaštíkové poslancům doporučilo ke schválení, aniž by byla provedena jakákoli ekonomická analýza. Ministerstvo má přitom k dispozici rozsáhlý odborný aparát a dokonce i vlastní Ústav zemědělské ekonomiky a informací, který by měl v takových případech zasáhnout a návrh korigovat. Stejné ministerstvo přitom před třemi lety při jednání v Senátu podobně vysoké kompenzace jednoznačně odmítlo a navrhovalo kompenzace ve výši zhruba 50 milionů korun, které vycházely z odhadů ministerstva.
Otázkou zůstává, co mohlo být motivací ministerstva k souhlasnému stanovisku. Marek Voršilka nevylučuje možnost, že by mohlo jít „o cynický kalkul, kterým se agrární sektor snaží kožešinové kompenzace schválně předražit, aby se pak mohl bránit dalšímu zpřísňování ochrany zvířat a strašit, jak to bude zase drahé“. Zmiňuje přitom návrh zákazu klecových chovů slepic, kterému se ministerstvo dle jeho slov snaží všemi silami zabránit.
Schválení návrhu s výše uvedenými kompenzacemi by nejen přineslo pohádkové zbohatnutí devíti soukromým subjektům, ale také by to pro Česko mohlo znamenat sankce za porušení práva EU. Takové jednání může být dle advokáta a právního experta Obránců zvířat Daniela Cao považováno za skrytou státní podporu, která může příjemce neoprávněně zvýhodnit před jinými podnikateli na trhu. „Poskytování přímé státní podpory v jakékoliv formě je obecně zakázané, až na výjimky, u kterých je nutné splnit velmi přísná pravidla podléhající kontrole Evropské komise. Nic takového se zde evidentně nestalo – návrh se nenápadně objevil v novele zákona bez odpovídající kvalifikované úvahy a prověření souladu s právem EU. Porušení evropských předpisů přitom může Českou republiku stát další nemalé peníze daňových poplatníků,“ uvedl Cao.
Pokud vám tento návrh bez jakékoli analýzy také nepřipadá oprávněný, můžete napsat e-mail ministrovi zemědělství ([email protected]) a členům zemědělského výboru, kteří budou o návrhu během několika týdnů znovu hlasovat.
Autorka je socioložka.