Foto European Council, Flickr, Creative Commons, CC BY-NC-SA 2.0
„Nikdo by neměl být zadržen na základě tak malého množství důkazů,“ řekla Erzsébet Kadlót, právnička aktivistky podezřelé z účasti na násilnostech proti neonacistům v Budapešti na začátku února. Antifašističtí aktivisté se s neonacisty střetli mezi 9. a 10. únorem, když se ve městě pohybovali kvůli plánované manifestaci.
Podle dostupných informací, kterými disponuje obhajoba, byla aktivistka Krisztina D. zatčena protiteroristickou policií ve svém domě jen proto, že měla na sobě bundu stejné barvy jako jeden z podezřelých na kamerových záznamech a „lajkovala“ facebookovou událost antifašistické protidemonstrace. Její členství v levicovém hnutí Szikra (česky Jiskra) mohlo být také důvodem jejího zatčení, přestože se Szikra na protidemonstraci nepodílela a odmítá násilí.
Extrémně slabé důkazy
Před soudním jednáním o vazbě měla obhajoba k dispozici pouze černobílé záběry z bezpečnostních kamer, které neumožňovaly ani posouzení případné podobnosti oblečení. Advokatka Kadlót navíc připomíná, že její klientka má na dobu útoku alibi.
Zatímco je v Maďarsku ve vazbě jeden německý antifašista a německá justice podezírá sedm dalších německých aktivistů z toho, že se na událostech v Budapešti podíleli, není jasné, jak by mohla být Krisztina D. s těmito skupinami spojena. Žádná souvislost tu nebyla zjištěna, a navíc ani neovládá žádný cizí jazyk.
Krisztina D. byla po téměř dvou týdnech propuštěna poté, co se její advokátka proti zadržení odvolala. Zůstává však nadále obviněna a říká, že je v šoku z toho, co se jí stalo. Kromě toho, že se musela vzpamatovávat ze zadržení, byla v médiích odhalena její identita a psalo se o ní jako o násilné extremistce.
Úřady přesto velmi rychle vyzradily informace o totožnosti podezřelé provládním a krajně pravicovým médiím, která zahájila hon na čarodějnice proti „ultralevici“.
Za téměř čtyřicet let své praxe se advokátka dle svých slov setkala teprve potřetí s žádostí o preventivní zadržení na základě tak slabého důkazu. „Z hlediska trestního práva je to naprostý nesmysl,“ dodala v rozhovoru pro levicový vlog Partizán, přičemž se vyhnula komentáři k možnému politickému motivu ze strany policie a justice.
Tisková kampaň
Úřady přesto velmi rychle vyzradily informace o totožnosti podezřelé provládním a krajně pravicovým médiím, která zahájila hon na čarodějnice proti „ultralevici“. Kromě útoků na aktivistku Krisztinu D. se antisemitské karikatury a články zaměřily na hnutí Szikra a jejího jediného poslance Andráse Jámbora, který je židovského původu. Hnutí nepatřilo mezi organizátory protidemonstrace a od jakéhokoli násilí se distancuje. Proorbánovskému tisku to ale bylo jedno.
Mezi média, která se podílela na očerňovací kampani, patřil největší deník Magyar Nemzet, jeden z nejnavštěvovanějších zpravodajských webů Origo a soukromá televize Hír TV. Tato tři média jsou součástí Středoevropské nadace pro tisk a média (Közép-Európai Sajtó és Média Alapítvány, KESMA), která sdružuje více než 400 médií ovládaných oligarchy blízkými Viktoru Orbánovi a koordinuje komunikaci režimu. Podle zprávy, kterou si v roce 2019 nechal vypracovat Evropský parlament, ovládá Orbánův režim téměř 78 procent mediálního trhu.
Velké neonacistické shromáždění
Takzvaný Den cti slaví neonacisté 11. února v Budapešti každoročně od roku 1997 na památku německých jednotek SS a jejich maďarských kolaborantů, kteří v roce 1945 pochodovali z Budína obklíčeni sovětskými vojsky. Maďarská skupina stojící za touto vzpomínkovou akcí byla napojena na neonacistickou síť Blood & Honour a jeden z organizátorů prvního ročníku akce, István Győrkös, byl v roce 2016 odsouzen na doživotí za vraždu policisty.
Kromě demonstrace, která přiláká několik stovek maďarských i zahraničních neonacistů, pochoduje budínskými kopci větší množství krajně pravicových aktivistů a sympatizantů, často oblečených v německých a maďarských uniformách z druhé světové války, včetně uniforem SS. V roce 2020 maďarské investigativní médium Átlátszó odhalilo, že maďarská vláda poskytla finanční prostředky několika organizacím, které za pochodem stojí.
K násilí vůči demonstrantům a protidemonstrantům docházelo i v předchozích ročnících. Podle médií a policie se na straně antifašistů angažovali především aktivisté ze zahraničí. Pokud jde o maďarskou krajní pravici, ta se podílela na několika vážných útocích, ale žádný z jejích aktivistů nebyl držen ve vazbě, což zřejmě svědčí o dvojím metru.
Autor je doktorand politické sociologie a novinář.