Foto Pxhere, CC0
Pozornost části české veřejnosti v posledních dnech vzbudily výsledky průzkumu postojů lidí k otázce změny klimatu. Ten provedla v březnu minulého roku organizace Yale Program on Climate Change Communication (YPCCC) společně se společností Meta, která vlastní Facebook. Respondentům položili čtyři otázky a na základě odpovědí rozdělili lidi do šesti názorových skupin.
Česko vyčnívá zejména v jedné kategorii, a to v nízkém počtu „znepokojených“ (průzkum YPCCC je nazývá „alarmed“). Jde o lidi, které klimatická změna trápí nejvíce ve všech šesti kategoriích, jsou přesvědčeni o její existenci stejně jako o tom, že je způsobená lidmi a silně podporují politická rozhodnutí cílená na ochranu klimatu. Mezi Čechy je podle daného průzkumu nejméně těchto znepokojených v rámci evropských států – devět procent.
Navíc jsme se spolu s Jemenem umístili na chvostu celosvětově, respektive mezi všemi 110 zkoumanými zeměmi. Přitom celkově tvoří znepokojení ve většině zemí značné procento lidí, zhruba ve třech čtvrtinách (80 ze 110) zkoumaných zemí tvořili znepokojení největší skupinu. V devětadvaceti zemích tvoří znepokojení dokonce polovinu a více respondentů. Pětici zemí s největším podílem těchto lidí tvoří Chile (65 procent), Mexico (64 procent), Malawi (63 procent), Bolívie (62 procent) a Srí Lanka (61 procent).
Češi mají, co se týče obav, před klimatickou změnou ještě ekonomickou situaci a ničení přírody – tato položka má ale ke klimatické krizi velmi blízko a její vysoké postavení v očích Čechů svědčí o tom, že problém vnímají jen trochu jiným způsobem.
Od další kategorie lidí, kteří mají o klima starost, dělí znepokojené hlavně to, že klimatickou změnu vnímají jako urgentní problém, zatímco „starostliví“ uznávají, že jde o problém, ale jeho důsledky se jim zdají být záležitostí budoucnosti, a proto tématu nyní přikládají menší prioritu. Dalšími skupinami jsou opatrní, kteří na téma zatím nemají názor, nezúčastnění, kteří o klimatické změně podle svých slov mnoho neví a téměř o ní neslýchají, pochybující, kteří si myslí, že jde jen o střídání přírodních cyklů a jako poslední popírající, kteří jsou přesvědčení, že klimatická změna neprobíhá, není vyvolána člověkem, nejde o hrozbu a jsou proti většině politických opatření vedoucích k jejímu zmírnění. Česko má také poměrně velký počet lidí spadajících do posledních dvou jmenovaných kategorií (pochybující a popírající), celkem 17 procent.
Mnozí odborníci upozorňují, že výše popsaným způsobem získaná data nejsou reprezentativní, protože byla získávána pouze od uživatelů Facebooku, což nejsou vypovídající vzorky společností v daných zemích. Podrobněji se tématu věnoval celoevropský průzkum Eurobarometr, který sbíral data od respondentů osobně prostřednictvím dotazování. Podle před měsícem zveřejněného materiálu považuje v Česku klimatickou změnu za velmi závažný problém 48 procent respondentů, zatímco průměrně v evropské sedmadvacítce tento názor sdílí 77 procent dotázaných. „Už i u nás velká část populace považuje ta témata za důležitá a chtějí, aby je stát řešil více než nyní, ale pořád jsme v tom méně zorientovaní než třeba zbytek Evropy,“ řekl Alarmu odborník na dané téma, sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Třídíme, ale masa a auta se nevzdáme
Když se výzkumníci Eurobarometru lidí zeptali na otázku „Co z následujících považujete za největší problém, kterému čelí svět jako celek?“ a kde mezi možnostmi byly hrozby jako ozbrojené konflikty, ekonomická situace, terorismus nebo šíření infekčních nemocí, tak klimatickou změnu označilo 27 procent českých respondentů a 46 procent respondentů z celé Unie. Nejvíce Čechů, 60 procent, označilo za největší hrozbu ozbrojené konflikty, k čemuž patrně přispívá i poměrná geografická blízkost války na Ukrajině. Evropané označili za největší problém chudobu, hlad a nedostatek pitné vody a změnu klimatu mají ještě po ozbrojených konfliktech na třetím místě (třetí největší počet hlasů jakožto pro nejzávažnější světový problém).
Češi mají, co se týče obav, před klimatickou změnou ještě ekonomickou situaci a ničení přírody – tato položka má ale ke klimatické krizi velmi blízko a její vysoké postavení v očích Čechů svědčí o tom, že problém vnímají jen trochu jiným způsobem. Téměř stejný počet Čechů (69 procent) jako Evropanů (70 procent) se přihlásil ke tvrzení, že se vždy snaží redukovat odpad a třídit. Při výběru pračky, myčky nebo televize Češi více zvažují energetickou náročnost spotřebičů než Evropané a také více zateplují domovy. Zde jen zůstává otázkou, jestli je hlavní motivací klimakrize, nebo ceny energií. Oproti Evropanům se Češi v průměru nechtějí vzdát masa ani kupovat více organických potravin. Více než polovina Čechů (55 procent) v průzkumu prováděném na přelomu května a června uvedla, že vláda podle nich nedělá pro boj s klimatickou krizí dost a třetina souhlasí, že je třeba využívat více alternativních zdrojů energie, a že evropská ekonomika má být za pomoci určitých opatření, jako je snížení počtu skleníkových plynů a rozšiřování lesnatých ploch, do roku 2050 klimaticky neutrální.