Foto U.S. Forest Service, Rawpixel, CC0 1.0
V červenci to budou dva roky od doby, kdy došlo v nejchudší zemi amerického kontinentu k atentátu, který ji uvrhnul do naprostého chaosu. Zlom v už tak těžce zkoušené zemi nastal 7. července 2021, kdy kolumbijští žoldáci zavraždili haitského prezidenta Jovenela Moïse. Moc po Moïseovi převzal premiér Ariel Henry, jehož jmenování ale proběhlo pouhé dva dny před smrtí hlavy státu, a tak nestihl projít celým inauguračním aktem. Navíc fakt, že Henry nevzešel z voleb, které v zemi neproběhly od roku 2015, jeho pozici ještě více komplikuje a jeho popularitě nepřispívá ani opatrná podpora ze strany Spojených států. Vláda tak rozhoduje bez účasti dalších pilířů státního zřízení, ať už jde o politické strany, odbory nebo nevládní organizace. Už v roce 2020 totiž většině zákonodárců vypršely mandáty, prezident parlament rozpustil a nadále vládl pomocí dekretů.
Nadvláda gangů
Vládu mezitím převzaly gangy, kterých jsou v zemi přes dvě stovky, z nichž zhruba polovina působí v metropoli Port-au-Prince. Zločinecké organizace jsou navíc často napojené na politické subjekty: zatímco federace gangů G-9 je napojená na vládní stranu, koalice G-Pep spolupracuje s opozicí.
Lidskoprávní organizace i zahraniční pozorovatelé varují, že spirála násilí mezi civilisty a gangy může brzy přerůst v otevřenou občanskou válku.
Právě tyto dvě skupiny bojují o nadvládu nad metropolí, ze které ovládají už 60 procent rozlohy. Civilisté mezitím čelí vlnám vražd, únosů, znásilňování a lynčování. Gangy ve městech terorizují tamní obyvatele i pomocí ostřelovačů. Ke konci března podle dat lidskoprávních organizací měly gangy jen za letošek na svědomí 531 obětí. Bezprecedentní násilí pak zemi zachvátilo v dubnu, kdy podle lidskoprávních organizací během vlny násilí zemřelo na šest stovek lidí, jak uvádí stanice France24.
Haiťané navíc umírají i na následky blokád silnic ze strany gangů, kdy se do jimi ovládaných měst nedostane dostatečné množství potravin. Následkem toho téměř pět milionů Haiťanů (přibližně polovina populace) nemá dostatek jídla a téměř dva miliony lidí trpí akutním hladem. Mimo nedostatek potravin navíc Haiti trápí následky zemětřesení z roku 2010 i následných záplav, navíc v roce 2022 znovu po třech letech místní úřady zaznamenaly nákazu cholerou.
Hnutí odporu o sobě dává vědět
Poslední události ukazují, že násilí gangů přesáhlo únosnou mez. Namísto policie nebo ozbrojených složek ale spravedlnost do svých rukou vzali běžní Haiťané. Koncem dubna tak dav frustrovaných obyvatel hlavního města zlynčoval a následně upálil třináct osob, které předtím policie zadržela kvůli vazbám na zločinecké gangy. Policisté v městské části Canape Vert (čtvrti stále odolávající nadvládě zločinců) zastavili mikrobus převážející kontraband a zbraně, třinácti zadržených osob se ale následně zmocnil dav, který je zbil, ukamenoval a následně zapálil na hromadě pneumatik.
Jestli měla na smrti zločinců podíl i policie, je nejasné, co je ale podle publicisty Ryama Grima stále jasnější, je fakt, že si haitská společnost na základě této události uvědomila, že členové gangů možná mají výhodu v lepší výzbroji, v počtech se ale tyto dvě skupiny rovnat nemohou, píše Grim ve svém textu. V zemi se tak zrodilo hnutí Bwa Kale (což je možné přeložit jako Naštípané dřevo, také je to však metafora pro rychle vykonanou spravedlnost) s odkazem na dějiny Haiti, jehož obyvatelé svou cestu za nezávislostí a ukončení otroctví zahájili v roce 1791 v severohaitském Bwa Kayimanu (Les kajmanů).
Zatím sice bez výrazných vůdců a jen s několika zapojenými policisty, nicméně hnutí už o sobě dává v zemi vědět. Po sociálních sítích se šíří výzvy k připojení se k „Operasyon File Manchet“ (Operace ostrá mačeta) a do podpory hnutí už se zapojily i některé z místních náboženských organizací. Čím více se hnutí rozšiřuje z okrajových částí hlavního města, tím více přibývá potyček mezi obyvateli měst a gangy. Mimo to členové hnutí aktivně vyhledávají členy zločineckých organizací. A také se po Haiti šíří účinný způsob, jak místní obyvatele upozornit na příchod gangsterů, a sice údery do pánví nebo hrnců a provoláváním názvu hnutí.
Dopad zrodu Bwa Kale je zřejmý v každém městě, kam se hnutí rozšířilo. „Členové gangů přišli do čtvrti nedaleko odsud. A vůbec poprvé se místní nedali. Začali opětovat palbu. Kdokoli měl u sebe zbraň a munici, střílel. A pak se za nimi vydali s mačetami, kameny nebo klacky, s čímkoli, co měli po ruce. Začali členy gangů a bandity pronásledovat všude, kde se pokoušeli schovat,“ cituje kanadská stanice obyvatelku metropole a lidskoprávní aktivistku Vélinu Élysée Charlier. Mimo to výrazně poklesl počet únosů i dalších útoků ze strany gangů.
Otázka zahraničního zásahu
Lidskoprávní organizace i zahraniční pozorovatelé ale varují, že spirála násilí mezi civilisty a gangy může brzy přerůst v otevřenou občanskou válku. „Místní populace je tlačena do nepředstavitelných rozhodnutí, například zda riskovat únos nebo zabití při odvezení dítěte s cholerou do nemocnice, nebo zůstat doma a doufat, že se jeho zdravotní stav zlepší,“ řekla stanici Al-Džazíra Lunise Jules, šéfka pomoci humanitární organizace Mercy Corps na Haiti. Podle Jules si tak značná část Haiťanů stále častěji klade otázku, proč nevzít spravedlnost do svých rukou.
Proto je podle Organizace spojených národů nutná intervence ze zahraniční, a to především s cílem poskytnout humanitárním pracovníkům a místním obyvatelům větší bezpečí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je aktuální situace na Haiti bezpečnostním rizikem pro celý region a je nutná mezinárodní reakce. Jenže zatím jediným aktivnějším státem zůstává Jamajka, jejíž premiér Andrew Holness potvrdil, že je jeho země připravena poskytnout své jednotky k intervenci, a také se aktivně snaží posunout tamní politická jednání směrem k novým volbám.
Reakce se předpokládá především od Spojených států a Kanady, které zatím přistoupily k uvalení sankcí na politické elity, gangy a jejich ekonomické partnery. Ani jedna ze zemí ale nevidí přímou vojenskou intervenci jako cestu. Ottawa především zdůrazňuje potřebu posílit haitské ozbrojené složky, což doložila vysláním dvou vojenských plavidel a darováním tří lehkých obrněných vozidel místní policii.
Výzvy premiéra Henryho k intervenci pak nevyslyší ani Spojené státy, pro které je podle komentátorů po chaotickém stažení z Afghánistánu v roce 2021 další podobná operace politicky nepřijatelná. Mimo to se proti vyslání zahraničních jednotek postavili i zástupci haitské občanské společnosti, podle nichž by tento zásah přinesl více „problémů než řešení“. Prioritou je podle nich zastavení toku zbraní směrem ke gangům, posílení bezpečnostních složek a především ukončení politického chaosu, ve kterém se země nachází.
Autor je spolupracovník redakce.