Amerikou podporovaná koalice v Jemenu válčí mezi sebou

Přehlížená válka v Jemenu patří k nejhorším humanitárním krizím dnešní doby. Spojenými státy podporovaní členové protipovstalecké koalice nyní bojují mezi sebou o město Aden.

Už pátým rokem probíhá v Jemenu krvavý válečný konflikt. Má kořeny v povstání během arabského jara, které v zemi vypuklo na začátku roku 2011. Húthíjské hnutí, které se vzbouřilo proti jemenskému prezidentu Alí Abdalláhu Sálihovi, se tehdy stalo významnou opoziční silou. Prezident Sálih byl donucen odstoupit a k moci se dostal viceprezident Abd Rabú Mansúra Hádí. Během následujících let však húthíjské hnutí tamních šíitů ještě nabralo na síle, až v roce 2015 obsadilo hlavní město Saná. Jejich ofenzíva nakonec donutila prezidenta Hádího uprchnout ze země. Do jemenské občanské války se následně zapojila Saúdská Arábie s koalicí dalších arabských monarchií (hlavně Spojených arabských emirátů). Koalici vedenou Saúdskou Arábií od začátku mohutně podporují Spojené státy a Velká Británie. Především vstup Saúdské Arábie do války vyvolal v Jemenu jednu z nejhorších humanitárních krizí dnešní doby, jak tvrdí OSN. Nyní konflikt, který se u nás neprávem přehlíží, nyní došel do další fáze.

Bývalí spojenci v bojích o Aden

Ve válkou sužovaném Jemenu nedávno došlo ke zlomu: v Adenu, druhém největším městě a zároveň nejdůležitějším přístavu země, se střetli samotní spojenci v rámci koalice proti húthíjským rebelům. Mezinárodně uznávaná vláda prezidenta Hádího totiž nejprve uzavřela spojenectví s jihojemenskými separatisty, jenže od začátku šlo jen o taktický manévr proti silnému nepříteli. Oba bývalí spojenci mezi sebou nakonec začali válčit. Konflikt dospěl do dalšího stádia v sobotu 10. srpna, když jihojemenští separatisté získali kontrolu nad klíčovými částmi Adenu, který je hlavní baštou opozice proti húthíjským rebelům. A zdá se že nyní mají separatisté konečně navrch. Oba hlavní protihúthíjské spojence navíc podporují různé země. Zatímco Jihojemenská přechodná rada, jak se nazývá hlavní vedoucí orgán separatistů, dostává podporu ze Spojených arabských emirátů, oficiální vláda prezidenta Hádího se těší podpoře Saúdské Arábie. Jemenský konflikt je zkrátka dost složitý – například ani všechny povstalecké ozbrojené skupiny na jihu Jemenu nejsou sjednoceny pod výše zmiňovanou radou.

Podle zpráv lidskoprávních organizací se válečných zločinů v Jemenu dopouštějí všechny strany. Nicméně lze jednoznačně říct, že největší podíl na devastaci země má Saúdská Arábie a ničivé bombardování.

Ačkoli dochází k ozbrojenému boji uvnitř protihúthíjské koalice, její hlavní mecenáši – Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – do tohoto konfliktu příliš nezasahují; spíše se snaží být jeho mediátory. Ani Saúdská Arábie totiž nechce příliš oslabit jihojemenské separatisty, protože to jsou hlavně oni, kdo představuje hlavní bojovou sílu proti Húthíjům. Spojené arabské emiráty už naopak nějakou dobu vysílají signály, že své ozbrojence, které mají v Jižním Jemenu, začnou stahovat.

Oproti válce v Sýrii, která byla velmi medializovaná, probíhal jemenský konflikt dlouhou dobu téměř nepovšimnut, a to hlavně v českém prostředí. V posledním roce se o něm přece jen začalo více mluvit, ale pořád je zde propastný rozdíl ve srovnání s tím, jak byly ve sdělovacích prostředcích prezentovány boje v Sýrii nebo v Iráku. Jedním z důvodů může být to, že jemenský konflikt živí svou podporou Saúdské Arábii také západní velmoci.

České nepochopení a americká podpora

Abychom si v tomto kontextu připomněli žalostnou situaci a neporozumění Jemenu u nás: když vstoupila do jemenského konfliktu masivním bombardováním Saúdská Arábie a šéfka evropské diplomacie Federica Mogherini požadovala zastavení bojů, zpražil ji tehdejší hlavní zpravodaj ČT pro Blízký východ Jakub Szántó tweetem následujícího znění: „Zvolený jemenský prezident čelí Íránem podporovanému povstání. Požádá o pomoc, kterou dostane. A EU Mogherini?! Nestřílet, jednat! K čemu tam je?“ Zpravodaj sice mluvil o legitimně zvoleném prezidentovi Jemenu, jenže Mansúr Hádí byl zvolen ve volbách, v nichž byl jediným kandidátem, a získal tudíž plných sto procent hlasů – výsledek, kterým se nemůže pyšnit snad ani severokorejský diktátor Kim Čong-un. Zveličováním role Íránu v jemenském konfliktu Szántó prakticky jen papouškuje propagandu Saúdské Arábie, hlavního agresora války. Už jen díky své geografické poloze má totiž Írán velmi omezené prostředky, jak do tamních bojů fyzicky zasahovat. Írán je samozřejmě spojencem šíitských rebelů v Jemenu, ale omezuje se hlavně na jejich morální podporu. Oproti tomu Saúdská Arábie, jako všude jinde na Blízkém východě, podporuje svoje sunnitské spojence. V případě jemenského prezidenta Hádího ovšem můžeme mluvit spíše o vazalovi. Saúdové se navíc obávají, že Húthíji ovládaný Jemen bude mít vliv na brutálně utlačovanou šíitskou menšinu v samotné Saúdské Arábii.

Podle zpráv lidskoprávních organizací se válečných zločinů v Jemenu dopouštějí všechny strany. Nicméně lze jednoznačně říct, že největší podíl na devastaci země má právě Saúdská Arábie a ničivé bombardování. Spojené státy podporují svého saúdského spojence v jeho tažení v Jemenu od samého začátku. Přítrž tomu mohl učinit americký Senát, který si letos na jaře odhlasoval zákon o ukončení vojenské pomoci Saúdské Arábii. Americký prezident Donald Trump však zmíněný zákon vetoval a i nadále tuto válku, jednu z nejhorších humanitárních katastrof dnešní doby, horlivě podporuje.  Američtí politici v Senátu hlasovali o ukončení podpory právě kvůli obavám o osud tisíců civilistů, které zabíjejí převážně Spojenými státy dodávané bomby. Nesmíme ovšem zapomínat, že v době začátku podpory saúdské intervence do nejchudší země arabského poloostrova vykonával úřad prezidenta USA demokrat Barack Obama. A ani on se nechoval nijak zdrženlivě.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies