Foto Ivana Divišová / Pixabay
„Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti,“ citovala Listinu základních práv a svobod na začátku své prezentace expertní skupina pro Minimální důstojnou mzdu. Kolektiv každoročně vypočítávající důstojnou mzdu už několik let upozorňuje na to, že právě tento závazek zemí hlásících se k lidským právům, Česká republika neplní.
„Podíl úvazků pod hranicí Minimální důstojné mzdy oproti roku 2021 poskočil nahoru skoro o více než polovinu tak, že nyní tvoří 63 procent jejich celkového počtu, uvádí ekonom Jan Bittner z VŠE. Pro rok 2022 byla částka Minimální důstojné mzdy stanovena na 40 912 korun, pro Prahu pak kvůli vyšším nákladům 42 776 korun. Částka je stanovena tak, aby zahrnovala nejen základní potřeby jako jídlo a bydlení, ale také možnost alespoň základní rekreace, kultury i péče o osobu blízkou nebo možnost si něco spořit. MDM by pak měla fungovat jako nástroj pro různé vládní i jiné politiky, které by ji měly zohledňovat.
Letošní rok se kolektiv MDM zaměřil především na roli odborů a kolektivního vyjednávání a jejich vlivu na výši mezd. Jedním z impulsů pro tento posun byla i minulý rok přijatá Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Vliv odborové organizovanosti na výši mezd je přitom zcela zásadní. V Česku je odborová organizovanost pracujících pouze na úrovni 13 procent, ve skandinávských zemích jsou v odborech dva ze tří zaměstnanců a zaměstnankyň.
Tomu odpovídá i nízká míra mezd v Česku, které jsou málokdy zajištěné kolektivním vyjednáváním prováděným odbory. V ČR je pokryto kolektivním vyjednáváním pouze 35 procent pracovních úvazků, ve Francii nebo Rakousku je to přitom 98 procent. Smlouvy kryté kolektivním vyjednáváním jsou přitom v průměru o šest a půl tisíce korun vyšší a převyšují průměrnou mzdu. Dalším jejich benefitem je například nižší disproporce mezi odměňováním mužů a žen. Podle zmíněné evropské směrnice je cílem mít až 80 procent pracovních úvazků pokryto kolektivními smlouvami.
Často se poukazuje na to, že české mzdy jsou nízké i kvůli nízké produktivitě práce. „Debata o produktivitě je demagogie,“ řekla další členka expertní skupiny MDM Kateřina Smejkalová a připomněla, že nízké mzdy papírově snižují i produktivitu. Produkt vytvořený za vyšší mzdové náklady, má i vyšší cenu a „produktivita“ při jeho výrobě je tak vyšší.
Na tiskové konferenci k představení výpočtu minimální důstojné mzdy pro rok 2022 byla i Tereza Táborská, poradkyně pro zabydlování a místopředsedkyně sektorových odborů ALICE, které působí v oblasti sociálních služeb a péče. Za poslední rok sama získala stovky nových členů a členek a obecně se podle přítomných expertů a expertek ochota vstupovat do odborů v posledním roce zvýšila. Politoložka Kateřina Smejkalová uvedla, že právě odborová organizovanost pomáhá lidem získat zpět pocit kontroly nad svým životem.
„Říkáme si o to a ukotvujeme naše požadavky v kolektivních smlouvách, řekla Táborská z odborů ALICE. „V Alzheimer Home, vlastněných Pentou, jsme vyjednali pauzy navíc, a hlavně plat vyšší o 4 500 korun,“ uvedla jeden z největších úspěchů ALICE. Recept na lepší pracovní podmínky je podle ní přitom poměrně jednoduchý: „Nebát se říct si o důstojnou mzdu se zkrátka vyplácí.“
Expertní panel nenechal mimo pozornost ani mizernou situaci pracujících v kultuře, za které mluvila kurátorka a kritička Anna Remešová. „V kultuře pracuje okolo 200 tisíc lidí, skoro polovina jako OSVČ. Na toto přistupuje ministerstvo kultury i další grantové organizace. Je to zcela znormalizovaná situace, nad kterou se už nikdo ani nepozastavuje,“ řekla Remešová.