Foto Alarm
Aktuálně českou společností hýbe analýza zpravodajství České televize. Tým z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením mediálního teoretika Jana Motala zkoumal, jestli ČT v říjnu loňského roku reportovala vyváženě o dění v Gaze a v Izraeli. Ředitel ČT Jan Souček odmítl o výsledcích analýzy diskutovat veřejně a označil ji za podjatou. Nechal si tedy vypracovat novou studii od týmu z Fakulty sociálních věd UK, která už pro ČT vyzněla mnohem lépe. Co původní analýza na zpravodajství ČT kritizovala, k jakým závěrům dospěla a jak se její autoři dívají na postup vedení ČT? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s etikem médií Janem Motalem.
Proč se analýza vámi vedeného týmu stala předmětem veřejné debaty? Co se vlastně stalo?
Na jednu stranu vlastně stále moc netuším, co přesně se stalo. Ten komunikační proces byl dlouhou dobu zaseklý. Teprve od posledního jednání Rady ČT se začalo něco dít. Česká televize s námi více komunikuje. Kdyby mi ale nezavolal redaktor Deníku N Tomáš Linhart, který mi řekl, že se to na Radě probíralo a že jsme byli obviněni z podjatosti, možná se to ani nedozvím. V listopadu loňského roku jsme byli osloveni Českou televizí, abychom udělali analýzu vysílání. Byl nám zadán data set, který obsahoval Události a Události, komentáře z října roku 2023. Chtěli od nás kvalitativní analýzu, která se bude věnovat variabilitě aktérů a zároveň bude hledat nějaké problémové jevy. Třeba v tom, jak jsou ty pořady komponovány nebo v jazyce a tak dále.
Ve veřejném prostoru ovšem koluje především ten pojem „dehumanizace Palestinců“. Proč se v analýze objevil?
Já se dehumanizací v médiích osobně zaobírám už skoro deset let. První taková moje studie se věnovala reprezentaci uprchlíků v českých médiích v roce 2015. Je to něco, co je se mnou spojené. Očekával bych tedy, že když si u mě někdo objednává analýzu, tak mou historii třeba i zná.