Ilustrace Barbora Idesová
Druhý ročník konference Women in Art pořádalo ve dnech 17. až 18. 4. 2024 kulturní centrum CO.LABS ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem, KUMSTem – kreativním hubem Brno, Vizí Tance a Divadlem BARKA. Takové pozvání a příležitost k diskuzi s umělkyněmi o tom, jak se jim žije a tvoří, jsme si nemohly nechat ujít.
Téma pracovních podmínek žen a matek v kultuře a umění nedávno otevřela režisérka Daria Kashcheeva a my jsme rády, že jsme mohly v debatě pokračovat i mimo filmový průmysl.
Pozvání do diskuse přijala zpěvačka, pianistka, písničkářka, autorka knihy Je všechno dobrý? Marie Kieslowski, tanečnice, choreografka, pedagožka a zakladatelka spolku Holektiv Andrea Vykysalá a Magdaléna Ševčík, vizuální umělkyně, která se věnuje abstraktní malbě, tvoří velkoformátové obrazy a hravé instalace na témata spojená s lidskou duší.
Takzvané vysoké umění bylo ženám dlouho nepřístupné a zapovězené, což samozřejmě neznamená, že nevznikalo. Ženy tvořily v klášterech, v dílnách svých otců a mužů nebo pod pseudonymy. Není divu, že o nich víme méně, než by bylo potřeba, i když dnes už (doufejme) nikdo nepochybuje o tom, že ženy dokážou tvořit sochy, obrazy, vlastní písně, hry či choreografie a také je samy interpretovat.
Chybějící ženské vzory ve veřejném prostoru nebo i v blízkém okolí pak mohou ovlivňovat rozhodování o vzdělávací i profesní dráze mladých dívek a žen. Další překážkou mohou být různé autority, které místo podpory, pomoci či konstruktivní zpětné vazby dávají ženám najevo, že v umění a kultuře pro ně není místo nebo že na některé oblasti „nemají buňky“. S tím vším se setkaly i naše hostky, a i když tyto zkušenosti reflektují dnes už poměrně smířlivě, v nás se vařila krev i za ně.
Podobně jako pro ženy působící v jiných oborech i pro umělkyně a tvůrkyně představuje mateřství velké omezení jejich profesních možností, ne-li přímo kariérní stopku. Prekérní formy spolupráce, nestabilní příjmy a chybějící nabídka péče o děti nenabízí dostatek jistoty ani prostoru, který by umožňoval ženám svobodně tvořit a naplnit svůj tvůrčí potenciál. Na druhou stranu však mateřská pauza může vnést do tvorby užitečné impulzy, nové podněty a také učí rodiče efektivněji nakládat s časem. Koneckonců právě mateřství několika tanečnic dalo vzniknout například souboru Holektiv.
Možnosti slaďování se liší mezi jednotlivými obory, nicméně hostky se shodují, že finanční podpora a nabídka péče o děti by uvolnily ženám ruce. I při podpoře začínajících umělců a umělkyň by se mělo otevřeněji uvažovat například o věkových limitech či o skutečnosti, že umělkyně nemůže samostatně odjet na delší rezidenci. Není neobvyklé, že v současné situaci uvažují tvůrci a tvůrkyně buď o jiné stabilnější profesní dráze, nebo své umění musí brát tak trochu jako přivýdělek.
Zásadními tématy jsou také peníze, zvlášť vytváření rezerv na horší časy, což je v podfinancovaném sektoru kultury a umění velmi obtížné. Shodly jsme se na důležitosti sebepéče a hledání plánu B na horší časy či přímo uvažování o druhé kariéře.
Konference W♀men in Art byla podpořena grantem Národního plánu obnovy, Statutárním městem Brnem a Kreativním Brnem.
Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?
Podpořte vznik knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích – již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty: co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a o čem byste chtěli v knížce číst?
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.