Lukáš Černohorský. Foto Saša Uhlová
Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD v úterý 8. října zveřejnila výsledky své téměř dvouleté činnosti. Ta spočívala zejména ve výsleších svědků a shromažďování a dohledávání dokumentů, které se ke kauze vztahovaly. Původně měla komise fungovat deset měsíců, tento časový předpoklad byl však podle předsedy komise Lukáše Černohorského příliš optimistický, neboť svědci se často snažili výslechu vyhnout.
65 miliard za čtyři miliardy
Příběh privatizace začal podle komise v roce 2004, kdy vláda prodala minoritní podíl v OKD společnosti KARBON INVEST, která v té době již měla podepsanou smlouvu s finanční skupinou Zdeňka Bakaly. Reálným kupujícím tak byl podle komise od počátku právě Bakala. Z dostupných informací nelze jednoznačně zjistit, zda vláda o této skutečnosti věděla. Skupina Zdeňka Bakaly ovládla OKD za cenu 4,1 miliardy korun a vyvedla z ní do zahraničí nejméně 65 miliard korun, než společnosti přivodila úpadek a de facto ji předala zpět státu. Vlastník NWR získal ze společnosti maximum a útlum těžby včetně eventuálního ukončení těžby ponechal na ČR, která těžbu a zpracování černého uhlí odkoupila do státní společnosti PRISKO. Jednalo se tak podle rozsáhlého dokumentu komise o řetězec událostí, během kterého OKD přešlo do rukou Zdeňka Bakaly, který následně podnik vytuneloval.
Skupina Zdeňka Bakaly ovládla OKD za cenu 4,1 miliardy korun a vyvedla z ní do zahraničí nejméně 65 miliard korun, než společnosti přivodila úpadek a de facto ji předala zpět státu.
Mezi nejdůležitější důkazy, ze kterých komise vycházela a které nebyly z různých důvodů k dispozici orgánům činným v dosavadních trestních řízeních, je smlouva mezi Charles Capital, a.s., a Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou o koupi akcií společnosti KARBON INVEST, dále zvukové nahrávky z jednání vlády, které mohou vypovídat o trestnosti jednání některých členů vlády, a jiné dokumenty. Případ privatizace OKD je podle komise tak rozsáhlý, že pravděpodobně nemá v historii vyšetřovacích komisí obdoby, a komise přiznává, že jsou jí některé okolnosti stále neznámé.
Propojení ekonomické a mediální sféry
Dalším ze závěrů vyšetřovací komise je upozornění, že případ OKD je prvním prokázaným účelovým propojením ekonomické a mediální sféry, a sice NWR a OKD s nakladatelstvím Economia. Toto propojení vyplývá z personální provázanosti Zdeňka Bakaly a Luboše Řežábka. NWR byla kotovaná na kapitálovém trhu a vydávala dluhopisy, přičemž nakladatelství Economia, a.s. vlastní ekonomické tituly poskytující cenotvorné informace a vytvářející mediální obraz propojených společností. Součástí tohoto mediálního obrazu bylo podle komise i propojení s regionálními politiky (přímo honorovaným členem dozorčí rady společnosti OKD byl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský). Ti svými jmény zaštiťovali aktivity týkající se OKD, aniž by se dal identifikovat prospěch pro společnost, region či zaměstnance, a podíleli se tím na vytváření mediálního obrazu OKD. Doprovázely to štědré sponzorské dary politickým stranám a hnutím.
V roce 2009 a 2010 Bakala daroval ODS, TOP 09 a Věcem veřejným celkem 29,3 miliony korun. Podle komise nelze vyloučit, že tyto dary mohly souviset s vytvářením pozitivního politického klimatu v probíhajících politických diskusích týkajících se bytů OKD a následných politických kroků, tedy zejména ochoty zahájit spory pro porušení podmínek privatizační smlouvy či ochoty pravdivě informovat Evropskou komisi o privatizačních skutečnostech. Dále podle záznamů ministerstva vnitra v roce 2012 poskytl Bakala minimálně 500 tisíc korun na kampaň Karla Schwarzenberga k prezidentským volbám. Bakala rovněž financoval aktivity Knihovny Václava Havla, Aspen Institute of Prague, Člověka v tísni, Galerie DOX nebo Design Museum. Komise si ve svých závěrech klade otázku ohledně mecenášství, které je podle ní pozitivní činností, „nicméně vzhledem k zaměření některých darů je otázkou, zda se jedná o altruismus, nebo budování klientelistické sítě“.
Podnět Evropské komisi
Vyšetřovací komise se rozhodla podat trestní oznámení na řadu aktérů kauzy privatizace OKD. Mezi osoby, na které komise podává trestní oznámení, patří Zdeněk Bakala, Petr Otava, Viktor Koláček, bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, bývalý ministr pro správu národního majetku a privatizaci Jiří Skalický nebo Bohuslav Sobotka. Komise rovněž podává podnět příslušnému finančnímu úřadu, aby prověřil zákonnost nevýhodného úvěrování společnosti OKD ze strany mateřské společnosti a případnou trestnost z hlediska daňových trestných činů. Dále se rozhodla podat podnět k advokátní komoře pro porušení etického kodexu ze strany advokátů Radka Pokorného, Richarda Wagnera a Tomáše Matějovského. Sněmovní komise rovněž postupuje závěrečnou zprávu Evropské komisi a podává jí podnět k zahájení šetření o poskytnutí protiprávní státní podpory ve světle zjištěných skutečností.
Autorka je redaktorka Alarmu.