Na otázku, jak ven z koronavirové krize, se čas od času objevuje odpověď, že ideálním řešením by bylo zavedení všeobecného základního příjmu. O tomto hojně diskutovaném nástroji, který však žádná země dosud ve větší míře nezavedla, přišla do Kolapsu mluvit Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Kromě akademické dráhy se Zuzana Uhde dlouhodobě zabývá právě šířením povědomí o tomto konceptu v Česku. Hovořila o tom, že nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi sice nemůže základní příjem zavedený jen v rámci jednoho státu vyřešit, nicméně můžeme uvažovat i o světovém nepodmíněném základním příjmu. V naší společnosti by mohl být vhodným nástrojem ke zmírnění podhodnocení péče.
Nemůže všeobecný příjem prohloubit rozdíly mezi lidmi v rozvinutých a rozvojových zemích a ještě více je zabetonovat?
Tyto nerovnosti už dávno zabetonované jsou. Základní všeobecný příjem sám o sobě určitě není všelék. Když se budeme zabývat zavedením základního příjmu jen třeba v Evropské unii, tak to samozřejmě globální nerovnosti nevyřeší. Existuje ale i Iniciativa za globální základní příjem. Tato organizace vznikla ve Velké Británii a zabývá se výpočty, jak by bylo možné něco podobného na světové úrovni realizovat. Pokud bychom uvažovali o zavedení celosvětového všeobecného základního příjmu, taková dávka by samozřejmě byla podstatnější pro lidi v chudých zemích. Záleží na tom, co je cílem zavedení všeobecného základního příjmu. Zastánci světového všeobecného základního příjmu zdůrazňují právě snahu o odstraňování globálních nerovností.
O základním příjmu se začalo mluvit v souvislosti s automatizací, která by mohla velkou část společnosti připravit o práci.
Proměna práce je evidentní a změna je potřeba. Myšlenka plné zaměstnanosti se ukazuje jako nedosažitelná už dlouho. To nesouvisí jen s robotizací nebo novými technologiemi. Všeobecný základní příjem tady vstupuje do debaty s argumentem, že není důležité, abychom všichni pracovali od nevidím do nevidím, ale jde také o to, abychom využili zdroje, které máme, a bohatství ekonomiky společnosti ke všeobecnému dobru.
Jak se jako společnost vyrovnáme se zmizením práce? Nejde jen o peníze, v moderní společnosti přináší i identitu, sounáležitost s kolektivem a sociální uznání.
Jedním z důsledků zavedení základního příjmu je, že redefinuje naši představu o tom, co to je smysluplné zaměstnání a práce. Spoustu lidí se vůbec neztotožňuje s tím, co dělá. Chodí do práce, ale seberealizaci, uznání nebo štěstí v ní nenacházejí. Naopak jiné činnosti, které nejsou finančně ohodnoceny, jim je přinášejí. Základní nepodmíněný příjem umožňuje znovu promyslet, co považujeme za smysluplné. Například péči vnímáme jako společensky prospěšnou a nezbytnou, ale přitom je ohodnocena mizerně nebo vůbec.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.