René Levínský: Nemá smysl mluvit o „zdravé ekonomice“, když umírají tisíce lidí

Jak se matematik, ekonom a dramatik René Levínský dívá na aktuální epidemickou situaci v Česku? Jaký vývoj očekává a co by podle něj mohlo odvrátit blížící se katastrofu?

Na území České republiky začala řádit britská mutace covidu-19, řada nemocnic je na hraně kapacity a v Poslanecké sněmovně se řeší, jestli je lepší zavést nouzový stav, nebo přijmout pandemický zákon. Do jak velkého průšvihu se řítíme? Je možné ještě vše zvrátit? A naráží západní svět na to, jak velký klade důraz na individuální svobody? O tom jsme v novém díle podcastu Kolaps diskutovali s matematikem, ekonomem, ale i dramatikem Reném Levínským, který aktuálně působí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a je také ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). Specializuje se na matematické modely a teorii her a mimo jiné se podílel také na vytvoření protiepidemiologického systému PES.

V souvislosti se zaváděním tvrdého lockdownu a uzavřením ekonomického a sociálního života se často diskutuje o tom, jestli nejsou západní společnosti se svým důrazem na individuální lidská práva v pandemické situaci v nevýhodě oproti zemím, kde je snazší nadřadit obecný zájem životu jednotlivců. Jak se na tento spor díváte? Může na tom něco být, nebo ho považujete za falešný?

To, že individuum je nad společností, je skvělá věc. V dobách míru a pohody je to vždy dobré. Ale v době války se lidi musí sebrat a jít střílet. V některých situacích opět musí převážit kolektivistický přístup. Ten spor, že jsme buď jeden, nebo druhý typ společnosti, považuju za falešný. Správná společnost se v různých situacích staví buď za společnost, nebo za jednotlivce. Je to přesně v duchu toho, co se v teorii her nazývá „environmental rationality“. Tedy toho, že v různých situacích je racionální různé chování. Když je vedro, vezmu si tričko. Když je zima, obléknu si kabát – a nemá smysl se ptát, jestli je lepší tričko, nebo kabát. Když jsme v průšvihu, tak je potřeba víc myslet na společnost. A když jsme v pohodě, ať si každý dělá opravdu co chce. Tyhle dvě věci podle mě nejsou v rozporu. Dobře to zvládají skandinávské země. Kladou velký důraz na práva jednotlivce, ale ve chvíli krize přepnou do druhého módu a začnou jednat jako kolektiv.

Náš problém ale zřejmě spočívá v tom, že si tady hodně lidí nemyslí, že jsme v průšvihu. V parlamentu to nedávno vypadalo, že náš největší problém jsou zavřené školy.

A samozřejmě taky vleky, to je taky velký problém, že nemůžeme lyžovat.

Jasně, ale ty zavřené školy negativní dopad skutečně mají…

To je samozřejmě zásadní problém. Zlehčovat zavírání škol je stejné jako zlehčovat závažnost onemocnění covid-19. Že se zavírají školy, je tragédie, a v prvé řadě opět tragédie sociální, protože se tím rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými. Stovky studií nám ukazují, že když přijdou děti po dvou měsících prázdnin do školy, ty z „lepších rodin“ jsou úplně v pohodě a pamatují si skoro všechno tak jako v červnu. Zato děti ze sociálně slabšího prostředí ohromně propadnou. Už teď je jasné, že nůžky mezi dětmi z vyšších a nižších vrstev se ještě více rozevřou.

Jak by se to ale dalo vůbec řešit?

Naprosto utopické řešení, které by určitě z mnoha důvodů neprošlo, by bylo otevření škol pro děti se špatným prospěchem.

Takže říct „Hele, ty máš samý pětky, tak pojď do školy?“

(smích) Já to říkám proto, abychom si uvědomili jádro problému. My se potřebujeme zaměřit právě na tyto děti, protože to je zásadní problém České republiky. Soustředíme se dlouhodobě na elitní vzdělávání. Ale elitní vzdělávání je pro problémy, které nás čekají, trochu irelevantní. Profesor bude profesorem, lidi, co dělají high skill povolání, budou pořád stejní. Důležité je teď řešit vzdělávání dětí, které jsou sociálně znevýhodněné. Dnes je ještě šance, že z nich budou třeba řidiči. Ale jak dlouho to bude ještě trvat, než budou auta jezdit sama? Dvacet let? Každá koruna investovaná do tohoto typu vzdělávání přinese největší zisk.

Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na SpotifyApple PodcastsPlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.

Čtěte dále