Foto Petr Zewlakk Vrabec (Eliška Černá) a Galerie Plato (Jakub Černý)
Eliška Černá a Jakub Černý se otázkám spojeným s bydlením věnují dlouhodobě: jak odborně a teoreticky, tak prakticky a aktivisticky. Oba dva se zapojují do lokálních ostravských aktivit a spolu se sociologem Tomášem Hořením Samcem jsou autory kapitoly o bydlení v nedávno vydané knize Za hranice kapitalismu. V ní se zaměřili na problematiku takzvané financializace bydlení – procesu, kdy se důsledkem proměny bydlení v komoditu obchodovatelnou na finančních trzích mění vnímání této základní potřeby pro život. Původní funkce bydlení – dávat domov – se s globálním nástupem FIRE economy začala vytrácet a bydlení je nahlíženo jako investice. Co s sebou tento fenomén přinesl?
Eliška Černá je profesí sociální pracovnice. Od roku 2016 působí jako odborná asistentka na katedře Sociální práce na Ostravské univerzitě. Zajímá se o témata radikální sociální práce, antiopresivního přístupu a bezdomovectví. Podílela se na evaluaci pilotního projektu Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi v Brně. Zakládala kampaň Noc venku Ostrava a spoluzakládala ASLIDO – Asociaci lidí pro domov (jejíž členové jsou lidé se zkušeností bytové nouze). Od listopadu 2017 podporuje ostravskou komunitu z osady Bedřiška, které hrozí demolice. Dlouhodobě spolupracuje s Platformou pro sociální bydlení. Je autorkou knihy Z ulice do bytu. Jakub Černý je psycholog, sociální pracovník a terapeut. Pracoval v oblastech užívání drog, závislostí a duševního zdraví. Jako supervizor, lektor i aktivista se účastní projektů zaměřených na sociální změnu a emancipaci, například Street Support. Je jedním ze zakládajících členů spolku Narativ, který se věnuje rozvoji kolaborativní a dialogické praxe v ČR, strukturálním a politickým aspektům duševního zdraví a systému související podpory. Působí v Ostravě a v Brně.
V první části podcastu vysvětluje Eliška Černá širší důsledky fenoménu financializace i jeho českou podobu, Jakub Černý se pak zaměřuje na dopady proměny funkce bydlení na lidskou psychiku: mluví o nestabilitě, nejistotě, ztrátě kontroly nad vlastním životem i obavách z budoucnosti, které se pojí hlavně k nájemnímu bydlení. Oba hosté pak na konkrétních případech především z Moravskoslezského regionu, kterému dominuje největší vlastník nájemního bydlení u nás (bývalých bytů OKD), švédská firma Heimstaden. Jaké praktiky nadnárodní korporace používá? Jaká je realita nájemníků ze střední třídy v kraji? Co zažívají nízkopříjmové skupiny na trhu s bydlením? A jaké jsou české zkušenosti s organizováním proti predátorským praktikám pronajímatelů? Tomu se Bulvár věnuje v druhé části.
Všechny díly podcastu Bulvár si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.