V roce 1990 byla Elena Gorolová, vyučená kovoobráběčka z Ostravy, nedobrovolně sterilizovaná. Zákrok proběhl během porodu císařským řezem a Eleně bylo pouhých 21 let. Ačkoli si oba s manželem přáli velkou rodinu a především holčičku, zůstala v takto nízkém věku bez možnosti znovu otěhotnět. O pár let později narazila během brouzdání po teletextu na spolek nedobrovolně sterilizovaných žen a postupem času se stala jeho mluvčí. Od roku 2005 soustavně usiluje o odškodnění žen, kterým byl tento zákrok proveden. K tomu doposud nedošlo: násilně sterilizované ženy, nejčastěji Romky, dosáhly v období vlády Jana Fischera pouze omluvy. „V zahraničí pro nás měli víc pochopení než v Česku,“ popisuje sociální pracovnice.
Gorolová svůj příběh sdílela na půdě OSN i v dalších významných zahraničních institucích a v roce 2018 ji britská BBC zařadila mezi 100 nejinspirativnějších žen planety. V rozhovoru pro podcast Kvóty mluví Gorolová o svém celoživotním boji za odškodnění, o traumatu, které nejde zacelit, i obavách řady žen z toho, že je společnost odsoudí, pokud svůj příběh o násilné sterilizaci budou sdílet na veřejnosti. Dodala také, že k diskriminaci Romek v nemocničních zařízeních stále dochází: jsou například známy případy romských žen, které byly segregovány v porodnicích. V současné době Gorolová působí jako terénní sociální pracovnice ve společnosti Vzájemné soužití. Ještě donedávna se mělo za to, že poslední doložená nedobrovolná sterilizace Romky u nás byla provedena v roce 2007, před časem ale Deník N zveřejnil případ, k němuž došlo v roce 2010.
Všechny díly podcastu Kvóty si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.