Bulvár Live o plánované čtvrti na pražském Žižkově. Kdo bude v novém developmentu bydlet?

Festival platformy Za Prahu udržitelnou a sousedskou vyvrcholil debatou o plánované čtvrti v oblasti žižkovského nákladového nádraží, která vzbuzuje obavy místních obyvatel.

Jaké informace měli v ruce pražští urbanisté v momentě, kdy začínali plánovat čtvrť, která má v budoucnu vyrůst na pozemcích soukromých developerů na Nákladovém nádraží Žižkov? Vznikla sociodemografická analýza, která by plánovačům nejprve dala představu o potřebách lidí, kteří už ve městě bydlí? Jak rozsáhlou občanskou vybavenost může město stávajícím i budoucím obyvatelům nového Žižkova garantovat? Podaří se od Penty, Central Group, Sekyra Group a dalších developerů vybrat příspěvky, které by zajistily nejen kvalitní veřejný prostor a dostatek občanské vybavenosti, ale i výstavbu sociálních a dostupných bytů?

Takové otázky padaly v žižkovském Prostoru 39 při živém nahrávání epizody podcastu Bulvár, jejímiž hosty byli pražský radní pro bydlení Adam Zábranský, architektka Anna Vinklárková z Arniky, urbanistka Jitka Romanov z Institutu pro rozvoj a plánování hl. města Prahy a zastupitel Prahy 3 Matěj Michalk Žaloudek.

Nejistota, zda se výstavbou podaří zmírnit současnou krizi bydlení a posunout městský standard v otázce modrozelené infrastruktury, panuje ohledně všech pražských plánovaných čtvrtí. „Město se v tomto případě rozhodlo pořídit koncepci tohoto území až v momentě, kdy se začaly rozprodávat pozemky,“ říká urbanistka Jitka Romanov. „Když jsem se k tomu dostala já, vycházeli jsme už z předchozích urbanistických studií, pak se naštěstí povedlo dostat k jednomu stolu všechny investory a udělat demografickou prognózu prodiskutovat, kde by měly být parky, kde stavět, kde bude občanská vybavenost, a pak se dělala analýza ohledně toho, zda bude vybavenost stačit. Ale nebyl to proces, který by celkovými analýzami začal, třeba rok se posuzovaly a pak se teprve začalo plánovat.“ Ve čtvrti by měly být dvě základní školy, několik mateřských škol, seniorský dům a komerční parter, studie ale nepředepisuje, jaké služby ho naplní, doplňuje Romanov.

Adam Zábranský v debatě vysvětluje význam nové metodiky, podle které by developeři měli odvádět příspěvky pro pokrytí občanské vybavenosti nebo dostupných bytů. Mluví i o tom, proč bude získaná částka nízká a použitelná jen na část potřebných nákladů. „Kdyby v tom vyjednávání bylo město ambicióznější, developeři by si počkali na další reprezentaci, která jim takové problémy dělat nebude.“ Poslechněte si, v čem se Praha posunula a proč to podle diskutujících nestačí.

Čtěte dále