Foto Ministry of Defense of Ukraine, Flickr, CC BY-SA 2.0
Celý svět s napětím sleduje aktuální dění na Ukrajině. Vladimir Putin se pro mnohé překvapivě odhodlal k frontálnímu útoku na svého jihozápadního souseda. Od té doby těžké boje především na východě země a také kolem hlavního města Kyjeva prakticky neustaly. Jaká je aktuální situace na bojišti a co je možné v nejbližších dnech a týdnech ještě očekávat? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s politologem a bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Celý podcast Kolaps je k poslechu zde.
Řada analytiků a komentátorů bezprostředně po invazi říkala, že takovýto masivní frontální útok ze strany Ruska nečekala. Co vy osobně, překvapilo vás, jak se Putin rozhodl?
Mě osobně to nepřekvapilo vůbec. Už týdny předtím jsme pracovali s hypotézou, že tato velká invaze je nejpravděpodobnější. Nikoliv jistá, ale nejpravděpodobnější. Lidé, kteří se zabývají speciálně vojenskou analýzou a i nadále nám dávají velmi zajímavé náhledy na aktuální změny na bojišti, upozorňovali v podstatě už od prosince, že právě to je ta nejpravděpodobnější varianta. A už tehdy měli spoustu predikcí, jak by ta invaze mohla bod po bodu probíhat, což se z velké části naplnilo. Mám na mysli lidi, jako je Michael Kofman a další…
V který moment jste byl přesvědčený o tom, že ta pravděpodobnost je velmi vysoká?
Existovaly v podstatě jen dva scénáře a od určité chvíle už mi scénář, že je to celé jen nějaký bluf, přestal dávat smysl. Mnohem větší smysl dávala varianta, že je tady skutečně možnost velké invaze, kterou i Putin a jeho nejbližší okolí berou jako tu nejpravděpodobnější. Samozřejmě, kdyby Ukrajina a Západ přistoupily na maximalistické požadavky Ruska, invazi by asi zrušili. Invaze se ale připravovala dlouho dopředu a ani ruské vedení podle mě nepočítalo s tím, že by diplomaticky dosáhlo nějakých velkých výsledků.
Přesunout takové množství vojáků na hranice s Ukrajinou by podle vás byl hodně finančně náročný bluf…
V oborové hantýrce se tomu říká „costly signal“, tedy nákladný signál. Ještě před invazí mi spousta laiků na Twitteru psala, že to „costly signal“ není, protože tam vždycky může být nějaký propagandistický rozměr. Já jsem si to nemyslel tenkrát a nemyslím si to ani teď. Ten „nákladný signál“ totiž nevidí jen běžní lidé v Rusku, ale i místní elity, na kterých Putinovi samozřejmě záleží, a také další státy světa a při takovém nasazení sil by podobný signál ztratil věrohodnost. Asi málokdo by případné stažení vojsk mohl interpretovat jinak, než že se Ukrajině a Západu podařilo Putina od vojenské akce odstrašit. V ten moment mi začalo dávat opravdu velký smysl, že dojde k masivní invazi, ke které pak skutečně došlo.