Foto Michael Coghlan, Flickr (CC BY-SA 2.0)
Podle posledních zpráv Indie začala jednat s Ruskem na zavedení konverzního systému mezi rublem a rupií. Takový krok by Rusku umožnil částečně obejít západní ekonomické sankce. Prezident Indické obchodní aliance v Moskvě, Sammy Kotwani, načrtl možné fungování tohoto systému: „Já dám rubly Sberbank v Moskvě a v Indii dostanu rupie.“ Sberbank má v Indii pobočku, takže tuto variantu lze považovat za reálnou. Indie by zároveň ráda posílila vzájemný obchod s Ruskou federací z 8 miliard dolarů v loňském roce na 30 miliard do roku 2025. Už teď Indie koupí asi 3 miliony barelů ruské ropy, kterou obdrží se slevou, a zaplatí indickými rupiemi.
V současnosti je 80 procent světové ropy obchodováno v amerických dolarech, nicméně pokud by se uskutečnila saúdsko-čínská dohoda, tento poměr by se razantně změnil.
Detaily celkového jednání ještě nejsou známé. Nicméně samotná zpráva je důkazem, že západní sankce proti Rusku mají potenciál vytvářet nová spojenectví a nové ekonomické bloky. Navíc by to nebylo poprvé, co k takovémuto spojení došlo. Podobné nastavení fungovalo mezi Indií a Sovětským svazem během studené války v letech 1970 a 1992.
Saúdové si namlouvají Čínu
Další těžkou ránu globálnímu postavení amerického dolaru může potenciálně zasadit Saúdská Arábie. Saúdové totiž údajně intenzivně jednají s Čínou o možnosti plateb za saúdskou ropu v čínských jüanech. Saúdská Arábie měla přitom od roku 1974 smlouvu s USA, že bude s ropou obchodovat v dolarech výměnou za strategickou ochranu. A právě neochota Washingtonu podpořit Saúdskou Arábii při její válce v Jemenu je jedním z hlavních důvodů, proč se saúdsko-americké vztahy ochladily a Saudové se začali orientovat spíše na východ.
V současnosti je 80 procent světové ropy obchodováno v amerických dolarech, nicméně pokud by se uskutečnila saúdsko-čínská dohoda, tento poměr by se razantně změnil. Čína je totiž v současnosti největším odběratelem saúdské ropy. její odběr činní až 25 procent saúdské produkce. Ale i Saúdové jsou ostražití a poradci korunního prince Mohameda bin Salmána varují, že Čína kvůli svým kapitálovým kontrolám není příliš atraktivní destinací pro mezinárodní investice. I proto jsou jüany relativně málo likvidní mimo Čínu a mnoho saúdských investic je vázáno na dolarové trhy. Odklon od dolaru by tedy mohl Saúdskou Arábii výrazně ekonomicky poškodit.
Čína se musí rozhodnout
Reakce samotné Číny je zatím stále váhavá. Čínské politické špičky nadále odmítají odsoudit ruskou agresi a snaží se stavět Čínu do pozice mezinárodního mediátora. Ovšem za tuto zdrženlivost čelí čínský režim kritice i ze svých vlastních řad. Už na začátku března vydal čínský politolog Hu Wei varování, že Čína si musí v probíhajícím konfliktu vybrat jednu ze stran, a ideálně se přihlásit ke „globálnímu mainstreamu“, tedy k Ukrajině. Pokud tak neučiní, hrozí Číně prohloubení její ekonomické a politické izolace.
Hu je odborník na marxismus a profesor čínské politické univerzity v Šanghaji (hlavní vzdělávací instituce politických kádrů), který už delší dobu propaguje určité demokratizační reformy v čínském politickém systému vlády jedné strany. Jeho text byl nejprve publikován v čínštině, kde přitáhl relativně velkou pozornost na sociálních sítích. Nicméně jeho původní verze byla smazána státní cenzurou.
Bělorusové se snaží oživit Prokopoviče
Na druhou stranu určité pohyby na poli měnových strategií můžeme pozorovat i zdola. Na Twitteru se objevila zpráva, že se opět aktivovala běloruská platforma pro ilegální obchodování se zahraničními valutami. Platforma Prokopovič – nesoucí název po bývalém guvernérovi běloruské centrální banky Petru Prokopovičovi (bělorusky Piotr Prakapovič) – vznikla v roce 2011, kdy se běloruská ekonomika potýkala s následky ekonomické krize. Prokopovič tehdy sloužil ke zprostředkování nákupu a prodeje zahraničních valut.
Ruská centrální banka tehdy cíleně intervenovala a devalvovala běloruský rubl, přičemž odmítala obchodovat zahraniční valuty. Vznikla tak platforma, která propojovala držitele valut s lidmi, kteří je poptávali. V důsledku sekundárních sankcí uvalených na Bělorusko se tato platforma může hodit mnoha Bělorusům i dnes. Nicméně vypadá to, že běloruská vláda se snaží webové stránky Prokopoviče blokovat. Avšak s rostoucí nestabilitou mezinárodních trhů se dá předpokládat, že takovýchto iniciativ a platforem bude přibývat. Možná je na čase najít si také vlastního Prokopoviče – jen tak pro jistotu.
Autor je spolupracovník redakce a ekonomický antropolog.