Andrea Slováková: Vysoké školy by měly být nejen vzdělávací, ale i podpůrné instituce

V podcastu Kvóty jsme hovořili s děkankou FAMU, filmařkou, teoretičkou a pedagožkou Andreou Slovákovou.

V roce 2020 byla Andrea Slováková zvolena historicky první děkankou FAMU, jedné z nejvýznamnějších umělecko-vzdělávacích institucí u nás. Umělecké školy dnes procházejí významnou změnou, kterou nastartovaly interní debaty o postavení studentů a studentek, tlaku na jejich tvůrčí práci či nerovnosti mezi pedagogy a studentstvem. Andrea Slováková zřídila na FAMU pozici ombudsmanky, kterou aktuálně zastává Klára Laurenčíková. Ambicí této pozice je vytvářet bezpečné prostředí a zlepšit kvalitu komunikace uvnitř instituce. Jak si Slováková představuje vysokou školu v 21. století? Co je pro ni důležité z hlediska vzdělávání, a co naopak z hlediska současné kinematografie? Proč si myslí, že by funkce vedoucích kateder na uměleckých školách měla trvat maximálně dvě po sobě jdoucí období? Jaké úspěchy mají dnešní studenti a studentky za sebou? A jakou roli může audiovize plnit v rámci celé společnosti? I o tom jsou nejnovější Kvóty.

Andrea Slováková vystudovala mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obhájila rigorózní práci, a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK, kde absolvovala postgraduální studium. Studovala dokumentární tvorbu na FAMU a strategický management na Cambridge Business School. V letech 2003 až 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro festival dramaturgicky připravuje sekce experimentálních dokumentů a program instalací ve virtuální realitě. Od roku 2008 pravidelně přednášela dějiny a metody dokumentárního a experimentálního filmu na Masarykově univerzitě v Brně, příležitostně také na Karlově univerzitě, VŠMU, Univerzitě Palackého a na FAMU. V letech 2012 až 2015 působila jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Založila nakladatelství nonfiction literatury Nová beseda. Publikuje texty o filmu v různých periodicích, uspořádala sborník textů o dokumentu DO a editorsky vedla Dok.revue (příloha týdeníku Respekt). Je autorkou knihy Co je nového ve filmové vědě (2017) a básnické sbírky Vně (2018). Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky, film o mracích Oblaka, esej o dohlížecích mechanizmech Nadohled nebo filosofický experiment 500 plošin.

Čtěte dále