Foto Bissorte, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Jan Bělíček a Eva Klíčová vás opět seznámí s novinkami na literární scéně a k tomu přidají debatu nad čtyřmi knihami. Ve výběru se tentokrát sešly převážně tituly, které zobrazují svět a jeho dějiny z neobvyklé perspektivy. Úvahy nad příběhy ponížení, vzdoru i šílenství zahajuje rozhovor o novele Davida Diopa V noci je každá krev černá, oceněné v roce 2018 Goncourtovou cenou středoškoláků a v roce 2021 také Bookerovou cenou. Útlá novela napsaná hutným jazykem je situována do zákopů první světové války. Bojiště ale vnímáme očima Senegalce ve francouzské uniformě, který hned na prvních stránkách přichází o svého spolubojovníka a nejlepšího přítele. Hrdinův traumatický zážitek posunuje vyprávění až k perspektivě šílenství. Do subjektivních introspekcí navíc neustále proniká hierarchie koloniálního světa a mechanismy globální válečné mašinerie.
O čem je druhá kniha, lze říct mnohem obtížněji. Továrna na maso Miloše Urbana se odehrává ve dvacátých letech na holešovických jatkách a prolíná se v ní vyprávění o manželské krizi, vraždě a jateční rozkrádačce. Autor se v dějově neústrojném příběhu navíc snaží vyrovnat s existencí lidí, kteří se vymykají heteronormativitě nebo mají dokonce sklony k feminismu. Na rozdíl od ostatních textů druhého dílu TL;DR, které kulturní monopol „bohatého bílého muže“ rozbíjí, se jej Urbanův román snaží jízlivě upevňovat. Naštěstí ne moc šikovně.
Proč společnost pohrdá nezaměstnanými, a přesto je potřebuje? Kniha německé novinářky Anny Mayrové Bídníci kombinuje vzpomínky na dětství v rodině dlouhodobě nezaměstnaných s analytickými postřehy o dějinách nezaměstnanosti, celospolečenské stigmatizaci nezaměstnaných i pokrytectví německého sociálního státu v éře Gerharda Schrödera. Mayrové nonfiction patří kombinací analýzy a osobního dokumentu po bok knih Édouarda Louise nebo Didiera Eribona, přestože se autorka vůči nim v mnohém vymezuje. Stejně jako její francouzští kolegové však popisuje svou cestu ze společenského přízemí do vyšších pater, a to nikoliv jako honbu za úspěchem, ale spíše jako reflexi limitů, které přináší chudoba.
Posledním titulem, kterému se druhé vydání TL;DR věnuje, je vzpomínková kniha politoložky a filosofky Ley Ypi Free: Coming of Age at the End of History. Autorka narozená v roce 1979 vzpomíná na dětství v komunistické Albánii v rodině, která patřila k někdejší buržoazii, na převrat v roce 1990 i na státní pyramidovou hru, která chudou Albánii uvrhla do ještě hlubší bídy a občanské války. Ypi svůj balkánský pohled na „konec dějin“ líčí nejen s vhledem do socioekonomických souvislostí, ale hlavně jako biografii plnou Čechům povědomých i neuvěřitelných reálií, s vtipem i smyslem pro detaily každodennosti. Konfrontace Východu se Západem je tu plná tragiky a deziluze.
Více si poslechněte v další epizodě literárního podcastu TL;DR.
Líbil se vám nový díl literárního podcastu TL;DR? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek.