Foto Facebook Kláry Bělíčkové
Klára Bělíčková patří k nejvýraznějším tvářím současného ekologického aktivistického hnutí u nás. Členkou české buňky mezinárodního hnutí Fridays for Future se stala v roce 2019, spolupořádala Stávky za klima, pracovala jako tisková mluvčí hnutí, a kromě angažmá ve FFF je nyní i členkou platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set.
Debata se vedla o tom, nakolik je FFF stále středoškolským hnutím a jestli jím má i zůstat. Bělíčková si stojí za tím, že ano: vytvářet specifický, bezpečný prostor pro studenty a studentky středních škol, umožňovat jim podílet se na budování i fungování hnutí a dávat jim hlas, je důležité. Dodává, že v některých západních zemích je běžné, že členy a členkami FFF jsou i vysokoškoláci – a to se jí nelíbí.
Jak dál se liší západní klimatické hnutí od toho postkomunistického a proč je dobré na tyto rozdíly upozorňovat? Co se od mladých klima aktivistů žádá a proč mají někteří politici neustále tendenci na ně nahlížet jako na malé děti? Co zažívali lidé z Fridays for Future, když rozdávali vysvědčení jednotlivým politickým stranám? A jak se k samotnému aktu předání stavěli Andrej Babiš nebo Petr Fiala? Klára Bělíčková v nejnovějším díle feministické podcastové show Kvóty nastiňuje, jakým směrem se dnes vyvíjí globální hnutí typu FFF, a co je naopak nutné zkoumat v našem specificky postkomunistickém prostoru. Jak mezi sebou kooperují státy V4 a jakým způsobem promýšlet taková témata, jako je reprodukční spravedlnost nebo pracovní podmínky v kontextu klimatické krize? A jak o nich mluvit? A co ostatní země, kde se třeba nemůže stávkovat vůbec? Co může FFF udělat pro ně?
„Věřím, že v postkomunistických zemích vznikne hnutí, které bude západní struktury, témata i samotné postavení západních aktivistů kritizovat. Že bude drsnější a radikálnější. Nepotřebujeme jít ve stejných linkách, jako to dělají Němci, máme jinou zkušenost i podmínky,“ vysvětluje. V poslední části rozhovoru se zaměřuje na socioekonomické podmínky pro fungování aktivistů a aktivistek, regionální rozvrstvení FFF i různé třídní perspektivy, které do hnutí přinášejí méně privilegovaní lidé z periferních částí republiky. „Snažíme se nedělat akce jen v Praze, ale jezdit i do jiných měst. Často se ale stává, že někdo, kdo by rád přijel, nemá peníze ani na jízdu vlakem, nebo mu z některé části republiky prostě nejede vlak,“ říká Klára. „Je zvláštní, že v Praze nebo Brně jsme často děti z privilegovaných rodin, máme zázemí, studujeme gymply – zatímco v některých regionech se potkáváme s lidmi ze středních škol, kteří jsou z chudých rodin, bez stabilního zázemí, financí. Přijde mi to krásný – mám ráda lokální schůzky v Ostravě a vždy mi to otevře oči.“ Nastiňuje také plány FFF na další měsíce i to, jak si představuje svou budoucnost. Proč mladí svou budoucnost vidí spíše mimo Českou republiku? Nehrozí Česku odliv mozků?
Klára Bělíčková je mluvčí studentského klimatického hnutí Fridays for Future. Studuje ve druhém ročníku na alternativní větvi Gymnázia Na Zatlance. Pracuje v Re-setu, platformě pro sociálně ekologickou transformaci, kde se zabývá problematikou bankovnictví a pojišťování fosilního průmyslu a podílí se na fungování koalice Zastavme špinavé prachy.