Foto Alarm
V úvodní epizodě nového podcastu mluvíme o tom, proč vlastně ženy na pracovním trhu tahají za kratší konec provazu. Gender pay gap je symbolické číslo, které vyjadřuje průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů. Čím vyšší to číslo je, tím složitější postavení ženy na trhu práce mají. Je to však komplexní problém – k jeho vzniku nevede jediná příčina a neprojevuje se na jedné jediné úrovni. A právě různé faktory, které jsou genderově podmíněny, budou předmětem našeho podcastu.
Pracovní trh není vůči převládajícímu genderovému řádu imunní, naopak, v některých ohledech je i nástrojem jeho udržování. Pracovní trh vznikl v souvislosti s přechodem ke kapitalismu a rozvojem námezdní práce. Ženy přitom dlouho neměly přístup ke kvalifikovaným a lépe placeným pozicím. Ve střední třídě jim dlouho náležela zejména podpůrná úloha – staraly se o domácnost a manžela. Ani světové války, období socialismu a sametová revoluce nezměnily základní náhled na to, kde je pro ženy to správné místo.
V této epizodě podcastu mluvíme mimo jiné o tom, jak se genderové stereotypy projevují v konkrétních pracovních životech nebo proč nestačí jen formální rovnost. Důležitým jevem je vertikální a horizontální segregace pracovního trhu. Povíme si, co to znamená, a také, jak se nerovnost projevuje už při vzdělávání, dlouho před tím, než mladí lidé na pracovní trh vstoupí. Při výchově a péči o děti přistupujeme jinak k dívkám a chlapcům, ať se to týká hraček, her a pomůcek nebo přístupu k technologiím. V oblasti vzdělávání a školství jsou mezi dětmi různou měrou oblíbené školní předměty, přestože dívky dosahují podobných výsledků jako chlapci. Také při volbě školy a povolání musí studentky a studenti často bojovat se stereotypy, a to jak ve školách, tak v rodině. Mladé ženy si už při vstupu na trh práce říkají o méně peněz a musí čelit dotazům na rodinu.
Podstatné je, že si nerovnosti na pracovním trhu uvědomujeme – vyplývá to z různých průzkumů veřejného mínění (projekt Rovná odměna a výzkum Sociologického ústavu AV ČR). Lidé obecně vědí o znevýhodnění žen na trhu práce, ale ženy tuto skutečnost reflektují silněji než muži. Ve společnosti zároveň v poslední době sílí názor, že by ženy měly získávat stejnou odměnu za práci jako muži a muži by se měli podílet co nejvíce na výchově dětí. Nicméně na rodičovskou dovolenou zpravidla odchází ten, kdo má nižší příjem, a to je častěji žena.
Mluvíme také o tom, s jakými mýty a polopravdami se nejčastěji setkáváme, co to je kultura sebevědomí a jaký dopad mají přetrvávající nerovnosti na rodiny, zaměstnavatele i společnost, ať se jedná o nižší příjmy rodin, nevyužitý potenciál žen, ztráty investic do jejich vzdělávání, chybějící příjem do veřejných rozpočtů nebo nedostatek žen na trhu práce, v pracovních kolektivech i v managementu.
Zajímají nás také vaše názory a zkušenosti i vaše dotazy. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.