Téma této epizody nebylo vybráno náhodou – červen je „měsíc hrdosti“, kdy by mimo jiné měla být upřena větší pozornost k problémům, se kterými se potýká LGBT+ komunita. K rozhovoru jsme proto přizvaly Lucii Zachariášovou, právničku a šéfku advokačního týmu iniciativy Jsme fér. V rozhovoru zazní data z průzkumů Být LGBT+ v Česku (z let 2019 a 2022) a LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru. Jak ukázal první zmíněný průzkum, značná část české populace se domnívá, že naše společnost je vůči LGBT+ lidem tolerantní, nicméně zkušenosti těchto lidí hovoří o něčem jiném: až tři čtvrtiny z nich si myslí, že jsou diskriminováni. Situace trans osob je přitom ještě horší.
S diskriminací v práci se setkalo až 15 procent LGBT+ lidí, kromě toho však musí čelit nevhodným komentářům, narážkám či dokonce obtěžování. Není divu, že jich až polovina zůstává „nevyoutovaná“, neboť mezi nimi panují obavy zejména z reakcí kolegů či kolegyň, ze zhoršení vztahů či dokonce z negativního dopadu na kariérní růst. Čím dál více se také začíná mluvit o takzvaném menšinovém stresu a duševním zdraví neheterosexuálních lidí, kdy řada studií ukázala, že v porovnání s heterosexuálními lidmi vykazují vyšší míru výskytu deprese, úzkostných poruch, užívání návykových látek a sebevražednosti. Jen necelá polovina LGBT+ osob přitom zažila, že je v práci někdo podpořil nebo se jich zastal, zatímco až pětina zůstala ve své situaci osamocena. Jak ukazují průzkumy i příklady dobré praxe, veřejná sféra v této oblasti pokulhává za sférou soukromou.
V právním okénku připomínáme, že v případě sexuální orientace a genderové identity jde o nezákonné diskriminační důvody, včetně případů, kdyby tyto faktory byly přítomny jen domněle. Navíc jde o informace, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani z třetích zdrojů, natož s nimi pak nějakým způsobem nakládat.
Lucia Zachariášová mluvila nejen o symbolickém významu manželství pro všechny, ale připomněla i některé rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím, protože v této oblasti se stále mnoho lidí domnívá, že současná právní úprava je postačující. Rozdíly mezi těmito instituty mají dopady i do pracovní sféry, a to zejména v souvislosti s některými překážkami v práci a také s péčí o děti. Důležitým nástrojem změny jsou často samotní zaměstnavatelé, v rozhovoru tedy zmiňujeme příklady dobré praxe a různá metodická doporučení nejen od konkrétních zaměstnavatelů, ale také z Pride Business Fora. Věnujeme se v této souvislosti i specifikům zaměstnání ve veřejné sféře.
V závěru zmiňujeme doporučení ombudsmanky pro zlepšení situace LGBT+ lidí v oblasti práce a zaměstnání, a to od opatření na podporu diverzity přes řešení obtěžování až po zvýšení povědomí zaměstnanců LGBT+ o zákonném stížnostním mechanismu.
I nadále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.