Foto Alarm / Jan Bělíček
V roce 1492 proměnil Kryštof Kolumbus svou plavbou přes Atlantický oceán dějiny lidstva a otevřel v nich novou kapitolu kontaktů s neznámými kulturami. Alespoň tak o tom mluví moderní kolumbovský mýtus. Kryštofa Kolumba máme tendenci oslavovat jako mořeplavce, cestovatele a objevitele. Zároveň byl ale také kolonizátorem a dobyvatelem. V českém prostředí nemáme příliš ve zvyku se nad jeho problematickým postavením v dějinách pozastavovat. Právě na to se ale zaměřila nedávná výstava Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes v hradecké Galerii moderního umění. Kurátorka Vjera Borozan v ní zpracovala to, jak se české umění od 19. století vztahovalo k jeho osobnosti a k jeho mořeplavbám, které byly zásadní pro formování novověké evropské civilizace. O Kryštofu Kolumbovi a jeho odkazu jsme si v novém Kolapsu povídali právě s historičkou umění a kurátorkou hradecké výstavy Vjerou Borozan a také s historičkou a odbornicí na kolonialismus Markétou Křížovou.
Co všechno proměnil Kryštof Kolumbus svou první plavbou na americký kontinent? Bylo to opravdu tak zásadní? Jaký dopad to mělo na Evropu?
To je pro mě trochu problematická otázka, protože Kolumbus se v jistém ohledu vezl na vlně zámořských objevů. Ta byla umožněna a způsobena zásadními proměnami v evropské kultuře. Tyto proměny přenesly Evropu ze středověku do renesance. Nové způsoby konstrukce lodí umožnily lidem plavit se dále na moři a vzdálit se dál od pobřeží. Byly tady nové navigační přístroje a nové způsoby financování zámořských plaveb. Rodí se něco, co se pak vyvine v akciové společnosti. Několik investorů se složí a financuje náklady na plavbu. Končí i konflikty na Apeninském poloostrově, války s Maury a uvolňují se zde finance a dynamika společnosti. Kolumbus na tohle všechno naváže a plaví se někam, kam se před ním údajně nikdo jiný neplavil. Ten Kolumbův šťastný dojezd do Ameriky ale rozhodně otevřel nové možnosti. Ukázal Evropě, že není celým světem. Evropa se najednou stává jen malinkatou součástí obrovského světa. Není náhodou, že reformace začíná generaci po Kolumbovi. Celý ten tisíce let fungující obraz světa se tímto rozbíjí. Evropané se potkávají s domorodci a učí se, jak s nimi komunikovat a později také to, jak je zneužívat.
Jak tento objev proměnil svět původních obyvatel Ameriky?
Pro obyvatele karibské oblasti to znamenalo jediné – velice rychlý zánik. Po Kolumbově přistání na prvním ostrově zmizela během generace celá populace. Španělé mají jako kolonizátoři velmi špatnou pověst, a to rozhodně oprávněně. Chovali se opravdu brutálně. Docházelo k vybíjení celých vesnic, zajímání domorodců k jejich nucení k rýžování zlata a podobně. Hlavní problém ale byly nakažlivé choroby, které dokonce předcházely přímému kontaktu s Evropany. Španělé pak přistávají na ostrovech, které jsou vylidněné, protože obyvatelstvo tam zmizelo. Pro obyvatele dalších částí Ameriky to samozřejmě znamenalo kolaps velkých indiánských říší v Mexiku a v Andách. Znamenalo to nucenou konverzi na křesťanství, změnu životního stylu.