Foto Damian Gillie
V dalším dílu podcastu Na rozcestí jsme přivítali Sylvii Tamale, která je profesorkou práv na univerzitě Makerere v ugandské Kampale, kde mimo jiné jako první žena zastávala pozici děkanky. Mimo to zde vedla vědecký projekt Gender, právo a sexualita. Tamale je vůdčí africkou právničkou, vědkyní a feministickou aktivistkou. Za svou akademickou práci i za boj za lidská práva marginalizovaných skupin získala mnoho ocenění. Je spolueditorkou časopisu Feminist Africa, byla hostující profesorkou na mnoha akademických institucích po celém světě. V roce 2021 obdržela čestný doktorát v oboru práv na Pretorijské univerzitě v Jihoafrické republice. V roce 2022 za svou poslední knihu Decolonization and Afro-Feminism získala cenu sekce feministické teorie a genderu Mezinárodní sociologické asociace.
Podcast Na rozcestí je produkován ve spolupráci mezi Alarmem a výzkumným programem Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV21, která je financována Akademií věd ČR. Do podcastu zveme sociální vědce a vědkyně, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům globalizujícího se světa. Tento díl moderovala Zuzana Uhde, která pracuje jako vědkyně v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Originální verzi rozhovoru najdete zde.
Zuzana Uhde: V roce 2020 jste publikovala knihu Decolonization and Afro-Feminism, která propojuje feministické a dekoloniální myšlení a přichází s ambiciózní kritickou analýzou spojenou s návrhem dekoloniální a do budoucna zaměřené rekonstrukce vědění, institucí a společenského života v Africe. V knize píšete: „Africké feminismy byly vždy mezi mlýnskými kameny západního vlivu a nadvlády na jedné straně a africkým relativismem a znevažováním na straně druhé.“ Vaše kniha je skvělou odpovědí těm, kteří považují feminismus a emancipaci žen za nekompatibilní s původním africkým věděním nebo chápou dekolonizaci jako návrat k nějakému mytickému předkoloniálnímu období. Mohla byste našim posluchačům a posluchačkám osvětlit vztah mezi feminismem a africkým věděním? Jak předejít tomu, aby se původní vědění stalo novou hegemonií, a jak propojit feminismus a dekolonizaci jako politiku budoucnosti?
Sylvia Tamale: Jako všechny jiné aspekty života v Africe i ideologie prostupující, utvářející a určující praxi afrického feminismu je zásadním způsobem ovlivněna kolonialitou. Kolonialitou mám na mysli odkaz kolonialismu, který změnil naše myšlení, logiku i chápání světa. Tato kolonialita přeformulovala místní pojetí morálky, chápání genderu, sexuality, rodiny a tak dále. Například hodně afrických kultur poskytovalo prostor pro sexuální nevyhraněnost a fluiditu. Když přišli kolonisté, začali zavádět rigidní genderové ideologie, které měly za cíl udržovat v chodu hetero-patriarchální kapitalistický systém. Pro imperialisty bylo zásadní plně integrovat Afriku do globální vykořisťovatelské ekonomiky. A dodnes v tom pokračují, a to velmi úspěšně prostřednictvím uchvácení našich myslí, s využitím nástrojů, jako je právo, vzdělání, náboženství a masová média. Rozvedu, co mám na mysli: svým trváním na binárním paradigmatu genderu imperialisté zajistili, že neplacená práce žen v tzv. soukromé sféře zajišťovala reprodukci a životní úroveň těch, kdo pracovali v tzv. veřejné sféře. Takto ženy připívaly kapitálu a kompenzovaly nízké mzdy mužů. Jinými slovy, zisky kapitálu byly maximalizovány skrze neplacenou práci a pečovatelskou práci, kterou ženy vykonávají v domácí sféře, včetně péče o děti, uklízení, pěstování potravin, pečování o nemocné a poskytování „milující péče“ svému nedostatečně placenému partnerovi.
Naneštěstí je hlavní proud feminismu na africkém kontinentu i nadále pod vlivem západních způsobů vědění. Snaží se o osvobození afrických žen, ale na základě neproblematizovaného přijetí genderové binarity, která se opírá o omezené představy rovnosti, neoliberální individualismus, materialismus a heteronormativitu. Africký feminismus potřebuje kritické vědomí, které se postaví proti reprodukci eurocentrických vzorců a hierarchií. Takové uvažování musí být schopno odmítnout falešně univerzalizující nárokování si pravdy a plně vzít v potaz, jak moc byly systémy původního afrického vědění zničeny kolonialismem. Toto je klíčové v boji za emancipaci afrických žen. Pro dosažení genderové spravedlnosti je zapotřebí znovuobjevit a znovu si osvojit paradigmata původních kultur, které byly mnohem vstřícnější a rovnoprávnější než ty současné. Naši předci dovedli ocenit vzájemnou provázanost a vzájemnou závislost veškerenstva. Velmi dobře chápali, že „já jsem, protože my jsme“. To je africký koncept Ubuntu – který odkazuje na solidaritu a spiritualitu, jež zahrnuje vazby na druhé, na komunitu a na přírodu.
Nakonec to byla trochu dlouhá odpověď… Nicméně krátká odpověď na vaši první otázku ohledně vztahu feminismu a afrického vědění je tato: Africké vědění poskytuje africkým feministkám a feministům způsob, jak myslet mimo zažité rámce, a otevírá prostor pro kritiku západních liberálních konceptů, které určují „dělání feminismu“. Doufám, že je to srozumitelné. Africké vědění dává naší realitě smysl na hlubší úrovni, dává význam naší práci a našim životům jakožto africkým feministkám a feministům.